Dalmore je pro mě jednou z velmi známých značek skotské single malt whisky. A to i díky výraznému dizajnu lahví vyzdobených jelení hlavou. Dříve už jsem ochutnával vzorek Dalmore Valour, ale dnešní whisky je na jiné úrovni.
Hlava královského dvanácteráka odkazuje svůj původ do roku 1623, kdy jí byl oceněn Colin z Kintailu, první náčelník klanu Mackenzie, když zachránil život skotského krále při útoku rozzuřeného jelena. Palírna byla založena v roce 1839 a hned v roce 1867 ji převzali současní potomci klanu Mackenzie. Jednou z prvních věcí bylo vylepšení lahví whisky tímto historickým rodovým symbolem.
Už základní kolekce whisky z této palírny je poměrně početná. Zahajují ji 12, 15, 18 a 21 let staré kousky, poté známá jména jako King Alexander III, Cigar Malt Reserve nebo novější whisky ze sherry či portských sudů. A jako většina skotských palíren i Dalmore nabízí Travel Exclusive řadu a další různé výjimečné, speciální a limitované lahve. Dnešní whisky je ale ukázkou neoficiálního stáčení od SMWS.
Tato single cask whisky byla destilována v dubnu roku 2013 a lahvovala se jako devítiletá. Whisky byla označena 13.105, nejprve zrála 5 let v bourbonovém sudu a poté se přidal čtyřletý finiš ve 1st Fill Ex-Wine Barrique sudu. Konkrétně se jedná o sud po barikovém vínu z Ximénez-Spínola, španělského vinařství zaměřujícího se na odrůdu Pedro Ximénez. Vzniklo z něho pouhých 135 lahví s whisky o neředěné síle 57,7 %.
Vůně je lehká, není moc výrazná a nepůsobí bohatě. To je ale proto, že je spíše uzavřená, protože lze najít záblesky skryté síly. Cítím zde hodně ovoce, nejvíce jsou tady banány, ale také ještě něco zvláštního co nezvládám pojmenovat. Objevuje se také nezvyklá dřevitost a netypické koření. Je tu ještě náznak zemitosti a obilí, na konci se objevuje popkorn.
Chuť je lehčí, je zde dost dřeva a obilí. Ovoce je tady pořád, opět ty banány. A pak také tóny zemitosti a vosku. Objeví se chladivost a zatuchlé dřevo společně s kořením. Chuť je plná a pikantní, je perlivá a přitom není výrazná. Spíše je také trochu uzavřená, působí to zvláštně.
Dozvuk je sladší, není ale sladký. Je šťavnatý a obilný, suše dřevitý. A pak má ještě trošku ovoce a náznak medu.
Z degustačních poznámek kolegů bych vytáhl například ovocnost a sladkost, marmeládu nebo švestky, aromatičnost nebo cereálie.
Já tuto whisky vidím spíše trochu zvláštní, jinou než zbytek skupiny. Nevím moc, co si o tom mám myslet, ani jestli mi chutná. Také mi to vzdáleně připomíná směr, který jsem cítil ve whisky z Prádla.
