Na konci rašelinné degustační skupiny se nám sešli tři nezávislé whisky z palírny Caol Ila, od Signatory Vintage, Brühler Whiskyhaus a Gordon & MacPhail. A každá je v jiném stylu.
Caol Ila je skotská whisky palírna, nacházející se u Port Askaig na severu ostrova Islay, u úžiny mezi ostrovy Islay a Jura. Založena byla v roce 1846, ale v roce 1972 byla zavřena, kompletně přestavěna a zmodernizována. O dva roky později se znovu rozbíhá pálení whisky, později se palírna dostala do vlastnictví koncernu Diageo. Většina produkce se tak využívá do blendů, místní single malt je popisován v rámci Islay jako lehčí rašelinná whisky.
Gordon & MacPhail je nezávislá whisky společnost ze severovýchodu Skotska. Bude to 130 let co se v srdci Speyside založil tento obchod, který prodával i okolní single malt whisky. Pokračovalo se i vlastním zráním v okolí koupených whisky sudů a začalo se experimentovat s vlastními blendy. Mnohem později už zde byly sudy z celého Skotska a v obchodě se dala koupit single malt whisky i v době, kdy na vrcholu byly blendy. A celou dobu patřil obchod rodině Urquhartů, potomkům prvního učedníka dvojice zakladatelů Gordon a MacPhaila. Vyvrcholení dlouhého snu přišlo v 90 letech, kdy koupili nedalekou palírnu Benromach a během 5 let rozběhli novou produkci. V posledních letech se společnost proslavila asi nejvíce nalahvováním vzácných sudů – sedmdesátiletým až osmdesátiletými Mortlachi a Glenlivety. A také založením nové palírny The Cairn.
Pod značkou Gordon & MacPhail se nabízí více whisky sérií, extra stařené Generations nebo Private Collection, nebo naopak mladší a přístupnější whisky ze sérií Discovery nebo Distillery Labels. Někde mezi tím leží série Connoisseurs Choice, ze které pochází i recenzovaná whisky. V rámci této historické série bežící od roku 1968 už vyšlo přes 2000 plnění z více jak 100 Skotských palíren. Navíc se jedná o transparentní sérii, na každé etiketě se kromě stáří a síly dočteme i o sudech použitých pro zrání, datu lahvování a najdeme tam navíc i degustační poznámky.
Ochutnávaná whisky byla destilovaná na ostrově Islay v palírně Caol Ila v roce 2009, lahvovaval se na podzim roku 2022 ve věku 13 let. Whisky zrála nejprve v použitých bourbonových sudech, poslední dva roky se finišovala v sudech po Sassicaia, italském toskánském červeném víně. To bývá tvořeno převážně z vína odrůdy Cabernet Sauvignon a s příměsí vína odrůdy Cabernet Franc (například v poměru 85:15). Z várky s označením 22/029 se nalahvovalo 3550 lahví v ředěné síle 45 %. Degustační poznámky na etiketě zmiňují fíky, masitost, skořici, rybíz, pepř, citronovou kůru a kouř.
Vůně je docela svěží, je lehká a nasládlá. Cítím zde sladkou rašelinu a trochu kouře, pak také bylinky a bonbony. Většina se ale schovává, z pozadí vystupuje časem rašeliny o dost více. Také se objeví troška zatuchlého ovoce a špetka slanosti. Škoda té uzavřenosti.
Chuť je plná, docela sladká i suchá, šťavnatá ale pikantní, nasládlá ale ostřejší. V popředí je rozhodně štiplavá rašelina, pak jsou zde stopy jódu a soli. Až později se objevuje popel a nakyslé ovoce.
Dozvuk je více sladce rašelinový, s pichlavým popelem. Pořád je také lehce štiplavý. Když mu nechám chvilku, rozvine se do čokolády, je to hořká čokoláda a je jí tady hodně. Je tak docela hutný. Z pozadí pak ještě vykukují tóny nakyslého ovoce.
Whisky je tohle lehčí a štiplavá. Skoro bych až řekl, že je hodně rašelinná, překvapivě patří k těm více rašelinným z degustační skupiny. Ale je uzavřená a hodně toho schovává, to je její slabina. Jen těžko tak ohromí. Co se koukám na další poznámky z degustace, kromě popela nebo bonbonů kolegové zmiňují ještě citrony a vanilku.
