The Epicurean a Timorous Beastie

Remarkable Regional Malts je řada whisky od firmy Douglas Laing, kde uvádí blended malt whisky míchané vždy jen ze zásob z jednoho konkrétního skotského regionu. Ostrov Islay představuje rašelinného Big Peata, ostatní ostrovy se pak dávají dohromady v Rock Islandu. Těmto dvěma značkám už jsem se věnoval. Pak jsou tu ještě dvě oblasti, jejichž zástupce jsem neochutnal – The Gauldrons z oblasti Campbeltownu a Scallywag z oblasti Speyside. No a nakonec dvojice, které se budu věnovat dnes – The Epicurean a Timorous Beastie.

První se podívám na Timorous Beastie. Tento blended malt je zástupce vysočiny – Highlands. Jméno se odvozuje od básně Roberta Burnse “To a Mouse” a zastupují ji mimo jiné (ale ne pouze) whisky z palíren Glen Garioch, Dalmore a Glengoyne. Whisky je to nedobarvovaná, nefiltrovaná za studena, vyráběna v malých várkách a v této základní variantě v síle 46,8 %. Kromě této ochutnané jsou v nabídce ještě myšky s udáním věku (10, 13 a 18 yo), whisky ze sherry sudů nebo sudů po portském a nakonec ještě Global Traveller’s Edition.

První dojem z této whisky je suchá, ostrá a trochu technická vůně. Objeví se i sladkost, zůstává ale spíše uzavřená. Cítím zde pak jablka, bonbony a tóny posečené trávy.

Chuť je sladší a možná trošičku slaná, působí ostře. Opět jsou zde jablka. Nejprve ta sladká, později spíše trpká. A občas kousnu i do jádřince. Celkově je hřejivá a hutná.

I dozvuk je sladký a trochu slaný. Nemá nic speciálního nebo ohromujícího, je ale dlouhý. Je tu ovocná šťáva, čerstvý jablečný mošt. Poté tmavý třtinový cukr, pečená jablka a sladké koření. Vlastně takový štrůdl.

Základní Timorous Beastie je dost slušná, bohužel ale spíš průměrná whisky. Je možná zajímavá, ale podráží to její nevýraznost, neprůraznost. Takže řekněme lehce nadprůměrná whisky, jen spíše zapomenutelná.

Druhým ochutnaným kouskem je základní The Epicurean. Ten zastupuje Lowlands a přináší whisky ze západu a východu skotské nížiny. Nedobarvuje se, nefiltruje za studena a lahvuje v síle 46,2 %. Na etiketě má svého stejnojmenného maskota, muže z Glasgow z 30. let 20. století. Kromě základního kousku se pod stejným jménem prodává třeba ještě Traveller’s Edition, Glasgow Edition, verze dozrávající v sudech po jednom ze tří druhů portského vína, nebo dokonce v sudu po méně známém víně Rivesaltes.

Vůně je výrazná a silná. Je hodně sladová, je to ale světlý, málo pražený slad. Dále se pak objevují tóny suché slámy, posečené trávy a pražených ořechů. Později zde cítím i stopy slanosti a lehkého obilí, zelených oliv a trochy citrusů. Rozhodně zajímavá kombinace.

Chuť je výrazně a sladce sladová. Objevuje se zde sladká čokoláda a čokoládová opálená dřevitost. Tady je slad už tmavý a silně pražený. Občas se ukáží i tóny slámy a sena. V pozadí se pak opět dají najít stopy slanosti, moře a oliv. Celkově je hodně intenzivní a trošku perlivá, přitom hutná a jemná.

Dozvuk nejprve udeří suchou dřevitostí a připálenou čokoládou, možná i citrusy. Postupně dřevo sládne a čokoláda se mění. Cítím pak jasné čokoládové sušenky, možná ještě takové kakaové máslo. A na konci pak lehké stopy slanosti.

The Epicurean je silná a přímočará, přitom harmonická whisky. Je zajímavá a docela bohatá, je intenzivní a pálivá. Docela dost mi sedla, ihned o ní prohlásím, že je o třídu lepší než Timorous Beastie. Je to whisky, které si někdy musím zopakovat.