Podobně jako se spunktovala a provedla slepá soutěž o krále rašeliny (zde odkazy na úvod a zakončení), tak se vyvedla i další akce v pořadí. Cílem zde bylo nalézt králi tu nejlepší královnu, vybíralo se z whisek silně poznačených vlivem sherry. Dokonce by se tak pro ně mělo použít označení „sherry bomby“, tak byly totiž popsány v úvodu soutěže. Pravidla byla nyní o trochu jednoduší, doručeno bylo 8 nepopsaných vzorků a whisky už to nebyly omezené jen na Skotsko. Hádat obsah konkrétních lahviček bylo opět doporučeno, já ale tentokrát z časových důvodů vynechal. Stejně bych opět hádal špatně.
Vypadá to, že moje chutě jsou spíše specifické, u spousty vzorků jsem se totiž hodnocením docela dost lišil od průměru. Každopádně se ale sluší říct, že mezi těmito osmi nebyly žádné špatné whisky. Jednotlivé kvalitativní rozdíly mezi jednotlivými vzorky byly znatelně menší než u krále rašeliny. Také jsem u hodnocení balancoval mezi dvěma kritérii, jak dobrá je to whisky a jak dobrá je to sherry bomba. Možná ne vždy se mi to povedlo správně odlišit, malé vzorky jsou také málo na podrobné ponoření se do nové whisky. S tím vším tu tak teď přinesu dvě čtveřice, tu která se v mém hodnocení umístila v horší půlce a někdy příště pak tu lepší čtveřici.
Na začátku se podívám na dvanáctiletý Redbreast v sudové síle, první várku z roku 2020. Na ten už jsem se v recenzi podrobně koukal dříve, řeknu tedy jen, že se jedná o irskou pot still whiskey ze sudů po bourbonu a oloroso sherry v síle 57,2 %.
Vůně byla spíše uzavřená, ale svěží. Nebylo zde moc sherry, místo toho hlavně ovoce, například jablka. K tomu trochu tónů zemitosti, bourbonu a bonbonů. Chuť byla plnější, pořád ale lehká. A také trochu pikantní, pichlavá. Pokračuje zde hlavně ovocnost, konkrétně sladké červené ovoce. Sherry už se objeví, je ale lehké a sladší. Dozvuk je pak sladší a hodně výrazný, je zde hodně ovoce, ale také medového sherry. A objeví se čokoláda.
Zde jsem se ještě docela sešel se zbytkem účastníků. Já Redbreast umístil na 8. místo, průměrně byl pak sedmá. Ona to je velmi příjemná whisky, jen to není vůbec sherry bomba. V konkurenci se spíš zdála jako nějaká jemná a ovocná whisky ze Speyside. Takže bohužel, v soutěži se to nepovedlo. Ale samostatně bych jí klidně dal šanci.
Druhou whisky je tedy Tamdhu Batch Strength Batch 005. I tuto whisky jsem již recenzoval zde, paradoxně ale Tamdhu degustace proběhla až po této akci. Tamdhu Batch Strength jsou ročníkovou edicí této palírny, pátá várka vyšla v roce 2020 v síle 59,8 %. Na rozdíl od Redbreastu, Tamdhu zraje v sudech po sherry oloroso celou dobu, není zde žádné použití jiných sudů.
Podle vůně bych sherry hned nehádal, je tu totiž hlavně spousta ovoce. Hutného, šťavnatého a sladkého ovoce. I ty jablka jsou zde také. To až v chuti se více vyprofiluje víno, je jemné a šťavnaté. Také je hřejivá a více pikantní. V dozvuku sherry i tóny vína velmi zesílí, s nimi je tu sladké ovoce a med. Dozvuk je dlouhý, možná trochu pikantní, ale také výrazný.
Stejně jako v předchozím případě, nejde vůbec o špatnou whisky. Oproti Redbreastu rozhodně i s více sherry, to je ale celkově docela umírněné. Oproti zbytku mi tak moc nesedla, skončila tedy na 7. místě. Oproti konkurenci byla asi méně zapamatovatelná. Celkové hodnocení nebylo ale vůbec špatné, zvládla 4. pozici. Možná by některý z jiných Batchů obstál ještě lépe.
Další pozice je velice zajímavá. Whisky, kterou já jsem totiž dal na šesté místo, ve výsledku tuto slepou degustaci vyhrála. Touto whisky je Glendronach Cask Strength Batch 9. Tato várka byla lahvována v roce 2020 v síle 59.4 %, pro její zrání se použily sudy po sherry oloroso a PX. Více toho jsem na jejich stránkách bohužel nenašel, whisky už ale stejně byla při hledání dávno vypita.
Ve vůni jsou tóny medu a vosku, ihned se objeví i sherry. Poté se rozvinou tóny sladkého ovoce, nejvíce červených jablek. Stejná jablka jsou i v chuti, kromě dalších ovocných tónu zde pokračují i med a sherry. Je sladká a jemná, přitom silná. V dozvuku se objeví ještě koření, jinak je zde hlavně hutný med a těžké tóny ovoce.
Podobně jako u předchozích vzorků, ani zde není sherry úplně dominantní. Spíše přispívá ke krásné ovocnosti. Jenže to samotné u mně pro nalezení nejlepší sherry bomby nestačí. Oproti předchozím ji vyvyšuje například absence ostrosti, tato je vyvážená a hezky hladká, přitom zůstává výrazná. Tady chápu velké zalíbení, whisky je to dobrá. Velká její výhoda je, že aktuálně se dá objednat i jako vzorek na Dramroom, není třeba shánět celou láhev.
Po Irsku a Skotsku se nyní přesuneme do Francie. Tedy, whisky pochází původně ze Skotska, ve Francii se pak pracuje na jejich zrání a míchání. Michel Couvreur Overaged je takovou vlajkovou lodí této značky. Měl by obsahovat po pětině obsahu single malt whisky z pěti palíren, každé z jedné oblastí Skotska. Stáří je zde minimálně 12 let, každý rok se ale míchá nová várka s trochu odlišným složením. Nejstarší část whisky tak podle ročníku může být třeba 26 nebo 27 let. Tyto roky whisky stráví ve francouském Burgundsku, v sudech po sherry, jmenovitě například po PX sherry. Tato neředěná verze se lahvuje v síle 52 %, existuje ale i slabší verze se 43 %, dohromady se jich každý rok stočí jen několik tisíc.
Vůně začíná medem a voskem společně se svěžími citrusy. Poté se silně projeví sherry, přidají se ještě lehké tóny ořechů. Chuť je plná a hutná, je velice jemná. Je tady hodně sladké ovoce a zatuchlé sherry, jsou zde tóny bonbonů a vína. V dozvuku se naplno projeví silná sladkost, je zde ovoce s medem a sherry. Celkově je hutný a dlouhý.
Zatímco já tuto whisky řadím na velice slušné páté místo, celkově se umístila na stříbrné pozici. Je to rozhodně specifická whisky, definici sherry bomby také splňuje lépe než předchozí kousky. Je líbivá, působí ale trochu jednoduše. Je plná, ale není tak bohatá. Také je hodně sladká. Pokud tedy máte rádi sladké whisky, případně sladké sherry, můžete si přidat body. Je to pěkná whisky, já se ale příště podívám na ty, které jsem hodnotil ještě lépe. Pokud ale chcete ochutnat, Dramroom vám jednoduše doručí vzorek této whisky.
