Dnes se podívám na druhý vzorek našeho společného adventního kalendáře, který zorganizoval Pavel Spacek. A že to byl vzorek, který mi při slepém ochutnání pořádně zamotal hlavu. Na nezávislého bottlera pod jménem The Nectar jsem tak poprvé narazil díky adventním kalendářům z prosince 2022, tento vzorek je prvním z takových rumů.
The Nectar vznikl v roce 2006 a ihned začal lahvovat vlastní whisky. O dva roky později se oficiálně zakládá nezávislá plnící série „Daily Dram“. Nyní oficiálně spolupracuje s velkou řadou subjektů – s palírnami whisky ze Skotska, Irska, Japonska, Indie, Austrálie a řádky dalších zemí. Také s jinými nezávislými bottlery, s producenty ginů, cognaců, vodky, tequily, … a samozřejmě také s mnoha ze světa rumu.
Tento rum tedy spadá do jmenované série. Ročník je to 2012, rum strávil v bourbonovém sudu 10 let a stočen byl v síle 62,5 %. Pochází z Guyany, tím ale jednoduché informace končí. Jako výrobce se uvádí Port Mourant, rum je ale pojmenován jako Albion nebo Albion AW. To se zase vztahuje ke konkrétnímu destilačnímu přístroji, který charakter rumu definuje více. Rumy s tímto označením jsem už předtím viděl pouze u drahé série značky El Dorado (ze které jsem ochutnal Skeldon). Tam se konečně dočtu nějaké další informace.
Zde se totiž připomíná, že naprostá většina palíren v Guyana byla uzavřena. Společnosti Demerara Distillers Limited se ale podařilo zachránit původní destilační kotle a kolony z několika zaniklých palíren, které byly převezeny a zprovozněny v poslední aktivní palírně Diamond. A Port Mourant nebo Albion jsou dvěma z těchto palíren. Rumy označené jako Albion by tak měli být vypáleny na historickém Coffeyho destilačním zařízení (v podstatě primitivní koloně), které pochází z původní palírny Albion. Jenže to platí jen pro Albion, nebo Albion AN. Pokud je rum označen jako Albion AW, jedná se o rum destilovaný na dvojitém dřevěném pot stillu Port Mourant. Protože ten, po uzavření stejnojmenné palírny, byl nejprve provozován v Albionu, než se dostal do Diamondu.
Vůně je karamelová, není to ale sladký karamel známý třeba z Dominikánských rumů. Tenhle je ostrý, suchý a není vůbec sladký. Po karamelu se objeví esterová pikantní zelenina, je těžké to popsat jinak. Ale ovoce to není. Celkově je vůně výrazná a silná, napadá mě ihned Mhoba.
Chuť je výrazná a snad ještě silnější než byla vůně. Opět je tu silně karamel, jen není tak dominantní. K němu se totiž přidávají společně se zeleninou ještě ořechy a také trocha ovoce. Estery tu působí silně, chuť je pikantní a hodně štavnatá.
V dozvuku se chutě otáčí a dominovat začíná zelenina s dalšími tóny vegetace. Dále je tu šťavnaté ovoce, náznak koření a karamel, který zde více připomíná jemné karamelky. Nově tu ale cítím něco, co lze popsat jen jako chilli papričky. Dozvuk není sladký a je spíš pikantní.
Tento rum je hodně výrazný a hodně zajímavý. Jak už jsem psal, nejvíce mi připomínal Mhobu. Je tedy pro mě překvapením, že i v Guyaně dělají takovýto výrazný, suchý a až esterový rum. Rozhodně bych se nebránil ochutnat něco takového i podruhé.
