Ze svých vzorků jsem si sestavil slepou degustaci rumů A.H.Riise. Připadá mi to jako jediný způsob jak je smysluplně porovnat mezi sebou, rozdíly tu totiž nejsou zas tak velké. A také není k ničemu je porovnávat s jinými rumy, Riise jsou velmi specifické svým stylem a silnou sladkostí.
O co tedy jde? A.H.Riise je dánská značka rumů a dalšího alkoholu. Své jméno si zvolila podle Alberta Heinricha Riise, který byl lékárníkem v Dánské Západní Indii, tedy jejich kolonii v Karibiku. On zde pak na Svatém Tomáši založil a rozvinul výrobu rumu.
Rumy Riise jsou známé mezi rumaři pro svou vysokou sladkost. V této chvíli se pod tímto jménem produkují hlavní 4 směry rumů. Prvním je Royal Danish Navy s několika verzemi jejich námořnických rumů. Druhým je jejich XO řada, která obsahuje různě stařené rumy. Třetím směrem jsou exkluzivní rumy, hlavně ty označené Non Plus Ultra. A poslední linií jsou jejich smetanové likéry.
Prvním rumem v řade slepých vzorků byl A.H.Riise X.O. Thin Blue Line. Ten je postaven na základním XO rumu a vzdává poctu dánské policii. Měl by být namíchán alespoň ze sedmiletých a až 21 let starých rumů, lahvován je v síle 40 %.
Ze začátku není tak sladký, jak bych očekával od Riise. Cítím zde skořici a sladké pendreky, k tomu trochu lékořice. Pak ale prorazí do popředí sladkost a další vůně. Barevný pendrek zůstává, přidá se sladké želé a trocha medu. Skořice se časem mění do tónů skořicové žvýkačky. Vůně je sladká, ale také trochu svěží.
Chuť je hutně sladká a velmi jemná, není ale úplně ve stylu Riise. Ty si totiž pamatuji více citrusové. Zde připomíná spíše nějaký skořicový likér. Jsou tu tóny sladké žvýkačky a barevného pendreku se stopou medu.
I dozvuk je hodně sladký, se sladkou skořicovou žvýkačkou. Jsou tu gumové bonbony a koření, díky sladkosti působí dlouze.
Thin Blue Line je zajímavý a příjemný skořicový likér. Je dál od citrusových Riise, ale pořád se jedná o sladký a jemný rum.
Druhým rumem byl další zástupce XO série, A.H.Riise X.O. Ambre d’Or. Ten je docela novinkou v nabídce. Pro jeho zrání byly použity různé sudy, hlavně ty po sladkém víně. Lahvován je už v lehce vyšší síle 42 %.
Ve vůni je tento rum sladký a jemný. Je zde hlavně hutné želé, takové ovocné želé bonbony. Citrusy jsou tady znát jen lehce, spíše zde cítím jiné ovoce. Tmavé ovoce, jako nějaká lesní směs. K tomu ještě koření a cola. Více připomíná citrusové Riise než Thin Blue Line, jen je zde zaměřen na silné sladké tmavě ovocné želé.
Chuť je pak hodně dost sladká a sladce hutná. Připomíná spíše ovocný sirup z tmavého ovoce. Jsou tu želé bonbony s příchutí lesního mixu. Kromě toho je již jen příjemně jemná s troškou medovosti.
I dozvuk je sladký a jemný, také je kratší. Silně je zde znát med a pak již jen nálož želé z tmavého ovoce.
Ve výsledku je Ambre d’Or jen dalším Riise, jen posunutém do lesního ovoce. Pokud víte že máte čekat sladký rumový likér, tak je vám to jasné.
Třetí rum spadá do Danish Navy, kde vzdává hold fregatě Jylland, po které je pojmenovaný. Ta byla největší dřevěnou lodí dánského námořnictva a je spojena právě s výpravami do Karibiku. Stoupáme vzhůru i silou, Jylland má už 45 % alkoholu.
Už ve vůni je znát víc klasické Riise. Je zde spousta citrusů a citronového želé, to vše zabalené v hutné sladkosti. Působí i trošku svěže, ale zároveň lepivě.
Chuť je až moc sladká, cukrová a lehounce pikantní. Je zde jen citronové želé a kandované citrusy. Dozvuk má sladké citrusové želé a stopy koření, je také hodně sladký.
Tento Riise už je typická klasika, přeslazeně citrusový a lehounce pikantní likér. Nějak zde nevidím nic speciálního.
Jako poslední dva vzorky jsem ochutnal dvě verze A.H.Riise Frogman. Ta původní má 58 %, druhá pak 60 %. Frogmani, přeloženo jako žabí muži, jsou speciální obojživelnou jednotkou sloužící pod dánským námořnictvem. Silnější verze je pak věnovaná konkrétně Frogman Conventus Ranae, sdružení které spojuje aktivní a vysloužilé Frogmany. Tu jsem ochutnával z 873. lahve z dvou tísíc batche A01.
Padesát osmička voní jako taková silnější klasika. Je zde ovocné želé, hutná sladkost a příjemná pikantnost. Také tóny sušenek. Nepůsobí ale tak sladce, jako například předchozí kousek.
Chuť je silná a samozřejmě také silně sladká. A také sladce ostrá a překvapivě bohatá. Je intenzivně šťavnatá, plná ovocného želé a šťavnatého ovoce s troškou medu.
Dozvuk je pak hutně silně sladký, je lehce pikantní a šťavnatý. Bohužel i trochu kratší. Ovocné želé zde není tolik citrusové, spíše připomíná lesní ovoce z Ambre d’Or.
Tento rum má už něco do sebe, je to intenzivní a povedený „ostrý“ likér.
Šedesátka je na první dojem dost podobná slabší verzi. Také je dost sladká, medová a s ovocným želé. Jen voní trochu více lehce, směřuje více do sucha.
I chuť je velmi podobná, jen je možná ještě sladší a pikantnější. Je hřejivá a se stopou svíravosti, objevuje se tmavé ovoce, šťavnatý med a pikantní pichlavost.
Dozvuk je docela dlouhý, delší než u 58. A je hodně moc sladký, hřejivý a se stopou suchosti. Je zde silně med a koření, možná také špetka dřeva.
Silnější verze je výraznější a medovější než ta slabší. Je to silný likér a povedený slaďák.
Rumy A.H.Riise jsou velice specifické. Jsou silně sladké a navzájem dosti podobné. Pokud ale víte do čeho jdete, je to prostě jejich vlastnost. Doma žádnou láhev nepotřebuji, ale pokud bych potřeboval sehnat nějaký likér, Riise se nabízí. Co jsem tak slyšel, tato značka boduje hodně například u začátečníku nebo u žen.
Když už bych si měl vybrat, nejspíš bych vzal nějaký z těch silnějších, například jednoho z Frogmanů. Pokud už má někdo napité starší citrusové kousky (a ještě se nepřepil cukru), tak například skořicový Thin Blue Line nebo lesní Ambre d’Or. A pokud mě něco nezaujalo, tak to byl Jylland, který nepřinesl vůbec nic nového.
