Rumem číslo 34X jsme se dostali na konec našeho slepého společného adventního kalendáře. Podobně jako číslo 34, i tento vzorek už byl vypitý dávno před koncem akce. Byl to totiž bonusový vzorek, na který jsme se vrhli na Mikuláše. Nějaký článek o Mhobách již mám rozepsaný dlouho, tak moc až ho tato aktuální recenze předběhla. Tak tedy, vzhůru na to.
Rumy Mhoba jsou divoké a poctivé rumy z Jihoafrické republiky. Společnost kromě palírny vlastní i třtinové plantáže, pro výrobu rumů se tak používá vlastní cukrová třtina odrůdy Nkomazi. A vlastně i vše ostatní se děje na pozemcích Mhoby. Základem je ručně lisovaná čerstvá šťáva z cukrové třtiny, vylisují se zde maximálně 4 tisíce litrů šťávy za den. Další krok probíhá v otevřených fermentačních nádržích, kde se pomocí místních kvasinek šťáva fermentuje až tři týdny pod širým nebem. Vlastní destilace probíhá pouze kotlíkovou metodou a v malých várkách. Rumy se zde ručně plní i etiketují, nepřidávají se žádná aditiva, barviva, cukry nebo dochucovadla.
Mhoba Bushfire patří do základní nabídky této značky. Základ je tu stejný, kotlíková destilace z čerstvé třtinové šťávy. Ale fermentace je zrovna u tohoto rumu použita znatelně delší. Rum se dále staří ve stejném stylu, jakým je Mhoba známá. A to ve skleněných demižonech s rumem, do kterých se vkládá dřevo. Nezvyklostí je zde ale druh dřeva, nepoužívaný u jiných jejich rumů. Vkládá se totiž dřevo z jihoafrického keře „sickle bush“, proslavené místním barbecue. To by mělo v rumu vyvolat sladké kouřové vůně a připomínat grilování. Rum je v síle 55 % a prodává se za cenu pod 1500 korun.
Vůně je rozhodně měkká a jemná. Když na konci koukám na voltáž, ta rozhodně ve vůni znát nebyla. Ze začátku cítím banány a hořkou čokoládu, společně pak stopy zemitosti a koření. Trochu tu cítím náš tuzemák, je to taková lehká kávovost a tresťovost. A možná trochu připálenost, uzenost. Když se k čichání vracím po ochutnání, tak nacházím i rašelinu. Vůně je trošku sladší a také je moc příjemná.
Chuť je jemná a sladší, je také hutná a šťavnatá. Není ostrá ani alkoholová, maximálně trochu esterová, příjemně se popíjí. Nejprve se objeví spousta ovoce, hlavně pomeranče a banány. Ty z pozadí doplňují lehké tóny dřeva a zemitosti. A také čokolády, možná ještě spáleniny. Tento dojem postupně zesiluje, po čase zde nacházím rašelinné a popelavé tóny. Je tady svěží ovoce doplněné kouřem.
V dozvuku je rašeliny víc, také je patrná hned. Je to jako kombinace doutníkového kouře, popela, hořké čokolády a připálené kávy. Tak nějak tu cítím kofilu a popel, sladkou rašelinovost. A v pozadí jsou ještě želé bonbony. Dozvuk je celkově výrazný, navíc trochu pichlavý.
Tak tady jsem byl při určování vedle. Poté co jsem mylně identifikoval rašelinu se moje myšlenky zaměřily na SC Plantationy zrající v sudech po rašelinné whisky. Mhoba mě zde naslepo nenapadla. Rumu trochu chybí i ona znatelná funky „Mhobovost“, tady zrání tento styl hodně zaoblilo. Špatný rum to ale není, je dobrý a nezvykle rašelinný. Vlastně bych si ho i koupil domů, tak nějak mám chuť si Bushfire zopakovat. Rozhodně je sehnatelnější než několik let staré edice od Plantationu, má tedy velkou výhodu.
Pokud chcete pořídit láhev Bushfire nebo jiné Mhoby, stačí zamířit na Warehouse1. V nabídce je několik různých bílých rumů (kotlíkový, odrůdový nebo vysoce esterový) a několik stařených. To buď základní verze stařená pomocí amerického dubu, esterový Strand, ananasový experiment nebo rum ze sudů z francouzského dubu ve kterém zrálo červené víno. A pak samozřejmě tento Bushfire. Stejnou (a vlastně ještě větší) nabídku má i Dramroom, takže pokud chcete ochutnat jen vzorky a rozhodnout se, který je nejlepší, návštěva je jasná.
