Značku irské whiskey pojmenovanou po barevných skvrnách a zároveň degustaci celého jejího portfolia jsem již udělal v minulém článku. A jak mám zvykem, nyní už se podrobněji kouknu na konkrétní lahve, v této první části na trojici zelených Spotů.
Základem značky i degustace je Green Spot, nejdéle nepřetržitě vyráběný Spot. Je to irská whisky bez udání věku, zároveň se ale uvádí její stáří jako mezi 7 a 10 lety. Jedná se o pot still whiskey, tedy je vyrobená typickou irskou kotlíkovou metodou. Pro její míchání (i míchání dalších Spotů) se používá střední a těžký destilát, vůbec se nepoužívá ten lehký (určený spíše do blendů). Zrání je zde poměrně jednoduché, používá se zde kombinace nových i použitých sudů po bourbonu a sudů po sherry. Lahvuje se v typické základní síle 40 %.
Vůně je velice jemná a měkká, taková máslová. Ze začátku velmi připomíná běžnější irský styl, který si matně pamatuji například z některých Tullamore Dew. Pak se ale mnohem více rozvine a otevře. Objeví se špetka kouře a špetka medu, vůně začíná působit nasládle a hodně svěže. Rozhodně zde silně cítím jablka. Občas jsou to zelená jablka, občas spíše jablečné bonbony. Také je zde trocha zemitých a sladkých sladových tónů.
Chuť je spíše sladší a hodně ovocná. Hlavně ty svěží zelená jablka. Je pěkná plná a svěží, možná lehoulince pikantní, ale pořád i jemná. Kromě ovoce je zde už znatelná sladká dřevitost a trochu i kořenitost. K tomu sladové a obilné tóny s náznakem karamelek.
To v dozvuku se opět objeví máslovost, je hezky krémový a nasládlý. Je zde hodně dřeva a koření, taková svěží suchá dřevitost. Ovoce je tady jen trochu, jablka jsou schovaná v pozadí. Na konci je pak opět troška sladu a obilnosti. Celkově je spíše kratší, prostě ne tak dlouhý. Ale je příjemný.
Green Spot je dost dobrá whiskey. A to i přesto, že se jedná vlastně o základní láhev značky a ještě ředěnou na 40 %. Takhle je to pak moc dobrá whiskey, se kterou bych si doma uměl poradit. Co koukám, tak cena je kolem 1200 což je tak nějak odpovídající. Redbreast 12, také základní láhev značky, je ale například trochu levnější.
Druhým zeleným Spotem je Green Spot Chateau Léoville Barton. Ten má základ podobný jako obyčejný Green a zraje v sudech po bourbonu nebo sherry. Na konci ale dostane ještě zrání v sudu z francouzského dubu, ve kterém předtím bylo francouzské víno. Zde to bylo konkrétně víno vinařství Château Léoville Barton z velmi známe oblasti Bordeaux. Oproti základu se síla zvýšila na 46 %, také se asi o pětistovku zvedla cena.
Vůně je zde hutnější, je jemná a měkká. Rozhodně je zde znát víno, je to taková navoněnost, až parfémovost. I tento působí svěže, nejsou to ale jablka. Ty jsou schované až někde vzadu. Silně jsou tu spíše přezrálé hrozny, k nim zvláštní navoněná dřevitost. Až to trošku připomíná sladkou techničnost, známou spíše z některých rumů. Je to něco zvláštního, těžko se to popisuje. Ale voní to dobře. Když se vůni více věnuji, najdu ještě další svěží dřevité a zemité tóny, z ovoce se zvýrazní angrešt.
Chuť je sladší a cítím zde dost dřeva. A je to výrazné a sladké dřevo. Pak je zde samozřejmě ovoce i víno, zelená jablka i přezrálé hrozny. Působí výrazně i plně, pěkně šťavnatě. Je tu svěží dřevo a lehká zemitost, opět pak závan navoněnosti.
Dozvuk je hodně šťavnatý, je dlouhý a svěží. Je zde hodně vína, jsou to sladké i svěží tóny. Opět je zde náznak ovoce, nejvíce angreštu. Také se vrací aromatičnost hodně připomínající maršmelouny.
Tento spot je hodně zajímavý. Vliv vína je výrazný a netradiční, i díky tomu whiskey zaujala. Hodnotím jí jako moc dobrou a příjemně sladkou.
Třetí zelenou lahví je Green Spot Chateau Montelena. Také tento zrál nejprve v tradičních burbonových a sherry sude, poté strávil 12 měsíců v sudech z francouzského dubu. Na rozdíl od předchozího, tento ale neobsahoval francouzské víno. Místo toho se v něm nejprve nacházelo víno odrůdy Zinfandel z vinařství Chateau Montelena. To je umístěno ve světoznámé kalifornské Napa Valley.
Vůně je zde lehčí, taková uzavřenější než u předchozích dvou. Ze začátku je zde dřeva jen troška, postupně ale zesiluje. A je to výrazně pryskyřičné dřevo. Objeví se zde třešně a trocha medu, jinak už toho moc není. Působí sice plně, je ale méně výrazná a kousavější.
Chuť je sice plná, přijde mi ale méně výrazná než u ostatních. Je trochu ostřejší a sušší, silněji pikantní. A také docela šťavnatá, i když méně než kolega z Francie. Je zde hodně šťavnatého a sladkého dřeva a jen náznak vína, také cítím třešně a marcipán. Když už se víno ukáže, je sladké a medové. Nacházím zde zřetelné bourbonové tóny a tak přemýšlím jaký byl zde asi poměr sudů.
O dozvuku se dají napsat podobné dojmy. Je svěží a plný, působí ale méně výrazně. Je kratší, zase je ale příjemně krémový. Je hodně cukrový, nebo spíše cukrově sladký. K bourbonu a sladkému dřevu s náznakem pryskyřice, se přidává ovoce s medem a tmavým karamelem.
Samostatně by asi Chateau Montelena nebyl špatný, jen tu trpí silnou konkurencí. Francouzský Léoville Barton je prostě lepší a zajímavější. A základní Spot je také moc dobrý, navíc levnější. Takže Amerika je u mě až na třetím místě, Francouze nebo klasiku bych si domů pořídil raději.
A to je pro zelenou barvu zatím vše, po monochromatické recenzi se příště podívám na žluté, červené a modré barvičky.
