Na poslední dvě recenze whisky z loňského tajného ježíška se vrátíme z Ameriky zpět domů, konkrétně do Vizovic. Dva sudové bourbony jsem si totiž pro účely degustace spároval se dvěma sudovými Gold Cocky. Může se to zdát jako zvláštní kombinace, ale obě dvojice vzorků se od těch skotských i jiných velmi odlišovaly. Prvním recenzovaným je Gold Cock 2016 Peated Springbank.
Historie této lahve je rozhodně zajímavá. Destilát totiž pochází z roku 2016, kdy se Rudolf Jelínek snažil o vytvoření silně rašelinné whisky Gold Cock. Ve Sladovně v Bruntále se spálilo trojnásobné množství rašeliny, než bylo obvyklé, a díky tomu vznikla láhev Gold Cock Peated. Té vzniklo z tohoto ročníku a destilace asi 5000 lahví. Ve chvíli kdy rašelinného ročníku 2016 zbýval poslední sud, rozhodlo se o jeho cestě k samostatnému single casku. Whisky se přemístila do nové získaného sudu po skotské whisky Springbank, kde ještě zrála více než rok. Celkově tedy whisky strávila v sudu pět a půl roku a je první z tohoto ročníku nalahvovaná v sudové síle. Na konci tedy vzniklo 299 lahví o síle 62,1 %.
Vůně začíná spíše lehce a trochu nasládle. Ihned se ale začínají objevovat tóny pryskyřice, jehličí a lesa, jasně tyto věci znám z Gold Cocků. Slepá degustace je zde opravdu jednoduchá. Vůně má znatelný nasládlý kouř, ale jen lehkou rašelinu. Objeví se také stopy ovoce a soli, je tedy zemitost a nějaké citrusy. Po otevření je vůně již velmi výrazná a silná.
Chuť je velmi plná i hutná, je šťavnatá a hodně výrazná. Opět zde cítím pryskyřici i jehličí, chutí se proplétá sladký kouř. Je zde více ovoce než ve vůni, tady je to sladší sušené ovoce. Objeví se tady výraznější sladkost a také šťavnatost, ruku v ruce s pikantností. V pozadí jsou pak tóny starého dřeva a lehké zatuchlosti. Rašelina je tady znát spíše jako lesní zemitost, možná s troškou medu. Chuť je tedy plná a výrazná, sladká a pichlavá, po delší chvíli až pikantní.
I dozvuk je výrazný a silný, je hned pikantní. Také je výrazně rašelinný, objevují se tóny připomínající víno. Rašelina je tady sladká, oslazená sušeným ovocem. Dále je hutně kouřová a sladce zemitá, s trochou medu. A pořád je výrazný, silný a pikantní, je dlouhý.
Tato whisky je šťavnatá a výrazná, je to intenzivní sudový a trochu rašelinný Gold Cock. Já jsem spokojen, tohle jsem víceméně očekával a také dostal. Sudovkový GC je prostě samostatná kapitola, stejně jako byly sudové Bookers bourbony. Intenzita jeho chuti je skoro nepředstavitelná, je nesrovnatelné s běžnějšími skotskými kousky. Ty zase bývají bohatší a vyváženější, delikátnější. Gold Cock se tak některým může zdát ostrý, což je pochopitelné. Pro nadšence do výraznosti je to ale dost možná ta správná cesta.
Známka této whisky v degustaci byla 2,38. Takže pořád dost slušné, znamená to dobrou whisky. Z degustačních poznámek kolegů vidím, že pár jich zmiňovalo nižší věk nebo vyšší alkohol, také zvláštní rašelinu. Našli se zde tóny borovic, citrusů, švestek nebo oříšků. Hodně se také zmiňovalo uzené maso nebo slanina. Několik zde cítili ovocnou pálenku a často se hádal právě Gold Cock. Tento GC prostě stojí za to.
