Port Charlotte je whisky ze skotské palírny Bruichladdich a je škoda, že jsem se jí zatím zde moc nevěnoval. Tato palírna leží na ostrově Islay a spojuje tři druhy whisky. Jemnou a nerašelinnou Bruichladdich, kouřovou Port Charlotte a silně nakouřenou Octomore. Má láhev Bruichladdich Classic Laddie je již dávno vypitá, láhev Port Charlotte 10 yo již dlouho čeká ve frontě na otevření. Až tak, že je oba v recenzi předběhl tento vzorek speciální whisky Port Charlotte z tajného ježíška 2022.
Palírna Bruichladdich byla vzkříšena v roce 2001 a od té doby nepřestává překvapovat. Palírna si zakládá na přírodě, udržitelnosti a terroir, má tedy vysoké cíle. Také je u ní zvykem naprostá transparentnost. Až taková, že je to skoro dostalo i do problémů. Palírna tak nabízí nejvyšší množství informací, které může legálně podávat. Vše od pěstování ječmene a typů sudů až po konkrétní míchání některých směsí. Ječmen je zde důležitý, dokládá to spolupráce s lokálními zemědělci a také edice whisky vyrobené pouze z organic ječmene nebo pouze z ječmene vypěstovaného na Islay. A o jednotlivých odrůdách, včetně těch historických, by se toho dalo také napsat hodně.
Přeskočíme tady rovnou k whisky Port Charlotte. U té se používá 100% skotský ječmen (z oblasti Invernessshire) nakouřený rašelinou na 40PPM a poté se destiluje na místních vysokých destilačních kotlích s úzkým krkem. Vždy platí, že tyto whisky nejsou filtrovány za studena, zrají celou dobu na Islay (a také se zde lahvují) a při výrobě se používá pouze místní pramenitá voda. Základní láhev v této značce se prodává jako desetiletá, je v místní typické síle 50 % a její směs tvoří whisky z first fill sudů po americké whisky (doplněná nějakým second fill sudy a také sudy po francouzském víně.) V této chvíli se prodávají ještě plnění Islay Barley 2013, Islay Barley 2014, SC: 01 (druhé staření ve francouzských sudech po víně Sauternes) a PMC: 01 (sudy po víně Pomerol z Bordeaux). Recenzovaná whisky má pak podobné označení.
CC: 01 je sérií stočenou pro travel retail a jednou z experimentálních řad Bruichladdichu. Destilace proběhla v roce 2007 a lahvování pak v lednu roku 2016, jedná se tedy o osmiletou whisky. Ta byla nechána v sudové síle dosahující 57,8 %. Velmi speciálním jsou tady sudy, ve kterých whisky zrála. Tím jsou sudy z francouzského dubu, ve kterých předtím zrál Eau de Vie ze západního Cognacu. A co že je Eau de Vie? Pod tímto jménem se skrývá francouzská pálenka destilovaná z vína.
Vůně je hezky výrazná, je přitom spíše lehká a hlavě suchá. Cítím tady ovoce a to směs tropické ovocnosti a citrusů. Je tady také dřevitost, ale ta působí trochu uměle, není to obyčejný dub. A na konci cítím ještě kokos. Celkvoě tedy slabě šťavnatá a lehce tropická, suchá a lehká vůně.
Chuť má opět citrusy, tady jsou ale v popředí pomeranče. Pak se začínají objevovat klasičtější tóny sušeného ovoce. Dále tady cítím koření a sladkou čokoládu, chuť je ale pořád hlavně ovocná. Je hodně šťavnatá, suše šťavnatá a svěží. Je také docela sladká a příjemná, po čase je i trochu pikantní. Sudová síla je ale docela schovaná.
To dozvuk je šťavnatý a pichlavý, je hutný a ukazuje sílu této whisky. Zpátky je směs tropického ovoce, v popředí ale zůstávají pomeranče. Ty až v druhém sledu doplňuje hořká čokoláda a čokoládová rašelina.
U této whisky jsem nenašel moc rašeliny ani kouře, je hlavně ovocná. Je také ale výrazná a dobrá, až nečekaně dobrá. Tedy, vůně je slabší a dozvuk ostřejší. Ale ta chuť, to je pecka. Možná je to tedy trochu nevyrovnaná whisky, ale za ochutnání určitě stojí.
Tato whisky si vysloužila nadprůměrnou známku 1,62 což ji (velmi těsně) katapultovalo na druhé místo v celkovém bodování. Není tak překvapivé že byla i jednou označena za nejlepší whisky celé akce. Kolegové v poznámkách hodně zmiňují citrusy a pepř, pak se také hádá o finiši – bylo zmíněno buď sladké víno nebo cognac. Také jsem ještě nalezl společnou vanilku, ale zajímavý by mohl být i jednou zapsaný zázvor. PC si z hodnocení odnesla pouze jedničky a dvojky, také veliké nadšení několika kolegů.
