Jako další online degustace jsem se zúčastnil té s exotickou whisky Kavalan. Ta pochází z Asie, z ostrova Tchaj-wan ležícího blízko Číny. Mladá palírna stejného jména je pojmenovaná po místním klanu a jeho obyvatelích, v posledních letech o ní slyšíme čím dál tím víc.
Vše započalo v roce 2002, aby o tři roky později došlo k oficiálnímu založení a v roce 2009 k vydání první vlastní whisky. Na tomto ostrově se moc nepije gin ani rum, to už mají v oblibě spíš právě whisky. I přesto je ale Kavalan cílen spíše na zahraniční trhy – pro místní obyvatele je jednoduše moc drahý. Podle popisu z degustace jsou místní tak trochu asijskou variantou Moravy, nejenom že alkohol pijí, ale zároveň ho i umí pít. Většinu času si ale spíš dopřejí rýžové víno nebo pálenka z čiroku.
Voda se bere z místních hor, na Tchaj-wanu se ale nepěstuje ječmen. Slad je tedy nakupován v zahraničí, z naprosté většiny není nakuřovaný. Zatím totiž vypálili v rámci experimentu pouhých 30 sudů whisky z nakouřeného sladu. Palírna sama je velká a moderní, klade se zde velký důraz na systém a čistotu. Vše se zde pálí z ječmene na kotlíkových destilačních přístrojích. Provozuje se zde 8 destilačních kotlů od firmy Forsyths, v areálu se staví ještě druhá palírna s deseti dalšími kotli.
Hlavním specifikem této palírny je zrání jejich whisky, palírna se totiž nachází ve velice horké oblasti. Zima zde trvá asi jen dva týdny a teploty tu klesnou k deseti stupňům nad nulou, zato léto trvá deset měsíců. Průměrně je zde o 15 stupňů tepleji než ve Skotsku. Sklady whisky nemají žádnou kontrolu teploty ani vlhkosti, whisky tady tak zraje neskutečnou rychlostí. Whisky z vrchních pater stačí pouhých 6 měsíců, poté se stěhuje do nižších chladnějších pater. Velká část místní whisky je tak ve věku jednoho roku považována za zralou, většinou se nestaří více než tři roky. I kvůli tomu nesplňuje místní whisky obecnou definici, že whisky musí být stará alespoň tři roky.
Degustace Kavalanu se dala rozdělit do několika částí. Například první dvojice je ředěná na 40% a představila v podstatě „základní“ lahve, druhá dvojice již ukázala silnější a více vyprofilované kousky. Finální dvojicí pak byla řada Solist v sudové síle. Aby to ale nebylo jednoduché, vznikli nám tu ještě další návaznosti. Každá ze silnějších lahví totiž tak trochu navazovala na jednu ze základních. Jen ty sólové whisky Solist stojí pak samotné, každá jedinečná. Takže zatímco zde budu postupovat s představením tak jako na degustaci, v podrobnějších recenzích se zase zaměřím na tematické dvojce.
Degustace začínala vzorkem číslo 2, tím byl Kavalan Concertmaster Sherry Finish. Tato whisky zrála v použitých bourbonových sudech a v sudech po oloroso sherry. Ve vůni byl lehký a voňavý, s příjemným sherry. Chuť přidala na výraznosti i na sherry, zůstává ale jemná. Dozvuk pak byl spíše sladce dřevitý. Prostě povedená sherry whisky.
Pokračovalo se vzorkem číslo 1, kterým byl Kavalan Distillery Select. Ta je míchána jako vstupní whisky značky, díky málo výrazným sudům by měla více ukázat charakter palírny. Vůně pak byla obilná, sladová, trochu ve skotském stylu. Chuť pak kromě sladovosti přinesla i medovost a šťavnatost, dozvuk zvýraznil dřevitost. Byla to tak další povedená vstupní whisky, tentokrát hlavně sladová a ex-bourbonová.
Třetí whisky byl Kavalan Bourbon Cask, v podstatě ředěný Solist pouze ze sudů po bourbonu. Ve vůni i chuti pak dominují sladové a bourbonové tóny společně s výraznou dřevitostí. Dozvuk se více mění do zemitosti a sladkosti. Tato whisky už byla znatelně výraznější než předchozí dvě.
Na čtvrté pozici se ukázala novinka v portfoliu značky Kavalan Triple Sherry Cask, whisky která strávila každou třetinu svého zrání v jiném sudu po sherry. Tuto trojici tvoří sherry Oloroso, Pedro Ximénez a Moscatel. Vůně je nepřekvapivě silně vínová, chuť pak silně šťavnatá, sladká a ovocná, dozvuk hutný a silný. Je to povedená whisky s velkým vlivem vína, zas ale z této kategorie tolik nevybočuje.
Pátá whisky v pořadí už byla v sudové síle a patřící k vrcholné řadě Solist, ochutnával se Vinho Barrique. Ten zraje v sudech z bílého dubu, které byly použity ke zrání červeného vína, poté repasovány a silně vypáleny.
Jedná se rozhodně o zajímavou a aromatickou whisky. Kromě svěžího vína jsem cítil i pryskyřičné dřevo a sladké citrusy. Chuť pokračovala stejně, jen se navíc přidala zemitost a čokoládovost. Ve sladkém a svěžím dozvuku se zase navíc objevili třeba bonbony, z citrusů se zvýraznili pomeranče. Whisky je to hodně dobrá, je silná a výrazná. Taková, kterou bych v budoucnu rád prozkoumal víc.
Poslední whisky byl Solist Port, další single cask v sudové síle. Tahle ale zraje ve vybraných sudech po portském víně. A stejně jako předchozí, není dobarvovaná ani filtrovaná za studena.
Vůně byla svěží a hutná, s kořeněným dřevem a nasládlým vínem. Chuť pak měla kořeněné víno a pikantní sladké dřevo, dozvuk byl zase sušší a zatuchlejší. Podobně jako předchozí Vinho Barrique je i Port zajímavou a silnou whisky. Oproti ní působí trochu méně sladce. Je to velmi povedená sudovka, které bych se doma určitě nebránil.
Moji první ochutnanou whisky Kavalan byl Solist Sherry Cask. A po litém boji u mě vyhrál korunku slepé degustace královny sherry. Možnost přidat si tak do ochutnaných dalších 6 Kavalanů se nedala odmítnout. Degustace probíhala v prostorách olomouckého Black Stuffu a velice poutavě ji vedl ambassador značky Kavalan Kai Shih. Dojmy z celé degustace jsou tak veskrze pozitivní. Já se pokusím narazit ještě na některou z jejich whisky, zatím ale budu připravovat podrobnější recenze jednotlivých zde ochutnaných kousků.
