Protože i v Německu se dají nalézt slušné whisky, tato je po první Stonewood Drá už druhou takovou recenzovanou. Opět pochází z Bavorska, tentokrát z rodinné palírny Blaue Maus (neboli Modrá myš) v Horních Francích. Patří rodině Fleischmanových a ti ji, se svým založením v roce 1983, prohlašují za nejstarší německou palírnu single malt whisky.
Přiznám se, že se v sortimentu jejich whisky neorientuji. Vypadá to totiž, že naprostá většina je jich lahvovaná jako single cask. Zároveň jsou ale rozdíly mezi nimi minimální, liší se hlavně barvitými názvy. Prezentují se tedy tak, že zdejší whisky se tu nijak nemíchají, prostě se vždy vezme sud a nalahvuje pro další várku lahví. A přitom se ještě zředí, většina na klasických 40 %.
Tomu odpovídá i Mary Read, kterou jsem měl doma. Tato edice pochází z let 2007 nebo 2009 a mělo by se jednat o osmiletou single cask whisky o síle 40 %. To souhlasí s obecnými informacemi, podle kterých zrají místní whisky nejčastěji 6 až 8 let ve velkých dubových sudech. Zajímavostí je rozhodně variabilita velikosti lahví, které jsem viděl kromě tradičních velkých 0,7 ještě malé s obsahem 0,2. Navíc má každá verze úplně jiný tvar. Uzávěr u té mé je pak například provlečen provázkem, který byl připečetěn k lahvi. Ale nyní už vzhůru k obsahu.
Vůně se ze začátku zdá hutná a více sladká. Je hodně ovocná, je tady také víno a rozinky. Nebo spíše možná brandy. Objeví se sladká a hutná zatuchlost, z ovoce začínám rozeznávat třeba trochu jablka nebo višně. A pak také medovou sladkost a dřevitost. Při některých ochutnávkách se objevil i masový vývar, nebo taky bujón.
Chuť je hodně jemná, zároveň vcelku výrazná. Působí plně, ale spíše nekomplikovaně. Co se chutí týká, začíná kombinací ovoce, vína a sladkého dřeva. Postupně se rozvinou ještě sladce zatuchlé tóny rozinek a medu. Při delším popíjení mi už nepřijde tak sladká jako na začátku, objeví se tóny koření a tabáku.
Dozvuk sladce jen začíná, sladkost poté zmizí. Je jemný a šťavnatý, je vlastně hodně jemný. Cítím zde opět sladké dřevo a med, je tady dřevitá brandy. A zesilují tóny zatuchlého ovoce a větrovosti.
Mary Read je hezká whisky. Je velice jemná a snadno pitelná, prostě tak nějak moc dobrá. Postrádá sice nějakou větší komplexnost nebo výraznost, ono to ale ani nevadí. Když bych narazil na něco dalšího z nabídky palírny, určitě bych se nebál. Je to whisky, která svým způsobem velice pomáhá pověsti neměckých whisky palíren.
