Jednu dvě Nagy jsem už ochutnával, bylo to příjemné. V poslední době jsem zaznamenal i několik nových a pěkně barevných edic. Tak tohle je jedna z nich, jdu se na ní podívat.
Tento rum je vlastně Batavia Arrack, historický destilát z Indonésie. Destilace probíhá na severu ostrova Jáva z pomalu kvašené melasy podpořené kvasnicemi sladové jávské červené rýže. Fermentuje se až na 12 % alkoholu. Po fermentaci se rozdělí, lehce nadpoloviční většina je dvakrát vypálena na čínském kotlíkovém přístroji na 65% a lehce podpoloviční menšina je vypálena na koloně na 92%. Poté se znovu smíchají, zrání pak probíhá nejprve 3 roky v sudech z teakového dřeva a další 4 roky v sudech po bourbonu. Nakonec je zde ještě finiš 1 rok v sudech buď po sherry nebo z třešňového/višňového dřeva – eshopy, stránky kalendáře i oficiální stránky Nagy se v tomto rozcházejí. Teakové sudy jsou v Indonésii tradiční a používají se o objemu 570 l. Výsledek se lahvuje v síle 42,7 %.
Vůně je rozhodně zajímavá a trošku nezvyklá. Řekl bych, že začíná slušnou haldou koření, poté pokračuje pomerančovou kůrou. Tím ale jednoduchá část končí a mám trochu problém pojmenovat zbytek. Rozhodně jsou zde další citrusy a pak ovocné a citrusové bonbonové tóny. Sladká citrusová limonáda s trochou koly, celkově ale vůně není vůbec sladká.
Chuť je už trošku sladší, je to ale v příjemné rovině. Mnohem silnější jsou tady bonbonové tóny – pez bonbony, vitacit, citronová limonáda. Koření je až někde v pozadí. Chutí se prolíná trocha hořké čokolády, docela výrazné, ale zakryté tím zbytkem. A ještě více vzadu i nějaké želé. Celkově rum působí výrazně, plně ale i lehce.
Dozvuk je citrusový, kořenitý a bonbonový. Opět je zde skoro vitacitová citronovost i stopa želé bonbonů. Zůstává v ústech docela dlouho i intenzivně. Koření postupně sládne, objeví se možná špetka slanosti.
Tak tohle je vskutku povedený rum. Trocha exotiky, plná chuť, příjemná lehká sladkost, koření, citrusy a bonbony. A vše to spolu krásně funguje.
