Ardbeg, možná nejznámější značka rašelinné whisky, pro mnohé její nejtypičtější představitel. Možná je to i díky propracovanému marketingu, chrlícímu každý rok mimo jiné hromadu novinek. A i když jsem pěknou řádku z nich už alespoň ochutnal, na webu mám zatím jedinou samostatnou Ardbegovskou recenzi, legendární základní láhev Ardbeg Ten. Našli by se zde ale i Ardbegy Corryvreckan a Uigeadail v ochutnávané v rámci slepé degustace při zjišťování krále rašelinné whisky a pětiletý Wee Beastie ochutnaný při návštěvě v baru My Friends.
Tato whisky pochází z jižního pobřeží ostrova Islay. Na místě se pálilo už na konci 18. století, oficiální začátek je prý datuje k roku 1815. Moderní éra a její známost ale začínají až v roce 1997, kdy byl palírna zakoupena Glenmoragie (a později skoupeno LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton). Většina sladu se bere z místní sladovny v Port Ellen, slad se zde suší místní rašelinou. Nakuřuje se na typicky na 50 ppm, whisky by tak měla být rašelinná, kouřová a jodová. Voda se používá z vedlejšího jezera Loch Uigeadail který dal název i jedné z lahví. Palírna měla dlouhý čas pouze dva kotlíky, se kterými zvládala vyrábět 10 000 sudů destilátu ročně.
BizarreBQ jde v řadě spousty limitovaných plnění, zmíním například Ardbog, Ardcore, Blaaak, Dark Cove, Grooves, Perpetuum, Scorch nebo Smoketrails. Většina z nich má za sebou nějaký nápad nebo experiment, dnes to není jiné. BizarreBQ mělo tedy ukázat, jak by chutnala tekutá grilovačka. Sudy pro tuto směs tedy byly použity extra vypalované nebo dvojitě vypalované, zmiňované jsou sudy po PX sherry ale také experimentální BBQ sudy, vypalované právě pro získání tohoto účinku. Lahvovalo se někdy v únoru 2023, whisky se nechala v síle 50,9 % a nikde se nezmiňuje počet lahví.
Vůně této whisky je kouřová a čistě rašelinná. Je zde špetka jódu, ale to je tak nějak všechno. Je plná a jemná, není ale extra výrazná.
Chuť je plná a hutná, také je docela sladká. Celkově je příjemná, je pitelná a jemná, Nejvíce je tady zasmrádlá rašelina s troškou čokolády a jablek. Není moc komplikovaná.
Dozvuk je šťavnatě rašelinný a sladce zemitý, opět s čokoládou a jablečnou sladkostí. Taková jablka v popelu. V pozadí je možná ještě více ovoce, dozvuk je docela dlouhý a pohodový.
Ochutnával jsem tuto whisky naslepo, přišla mi plná a hutná, také ale jednoduchá. Velmi příjemná rašelinná whisky, dostatečně výrazná a lehce pitelná. Jen mě tak po odhalení napadá, kde je to BBQ? Ano, je zde kouř a popel, jen mi to nepřijde tak specifické, odlišné od jiných kouřových kousků nebo Ardbegů. A přitom někteří z kolegů to v poznámkách mají, táborák a grilovačku, sůl a uzené, ale také ovoce a popel. Není to sama o sobě špatná whisky, za svou zaváděcí cenu si místo určitě zaslouží. Jen mně osobně nepřišla tak originální jak měla, a jak se zdála řádce jiných degustátorů.
