Mám rád rašelinné whisky, a když už jsem při své první návštěvě v Marpeku začínal ostrovním kouřem, byly pak i další whisky směřované tímto směrem. První jsem zvolil spíše ze zvědavosti, druhou pak na doporučení jako jednu z nejlepších whisky této kategorie. Ale popravdě, sám jsem ji plánoval ochutnat již dlouho.
První zvolenou whisky byl Smokehead Rum Riot. Tato značka spadá pod Ian Macleod Distillers a lahvují se pod ní single malt whisky z ostrova Islay. Jen není zveřejněno, ze které přesně palírny. Obecně zde najdeme mladé a výrazné kouřové whisky, často také s příznivou cenovkou. Rum Riot, jak už jméno napovídá, by měl přinést kombinaci bohaté a slané rašeliny a kořenitě sladkého karibského rumu. Není tedy překvapením, že tato whisky strávila nějaký čas i v sudech po rumu. Lahvuje se v síle 43 % a nyní už se nenachází v oficiální nabídce značky. Nahradil ji totiž silnější 46% Rum Cask Rebel.
Ve vůni je znát sladká rašelina s lehkou zemitostí, pak hlavně karamel. Je zde troška dřeva, po čase se objeví i kouř.
Chuť je jemná, je hladká a méně výrazná. Působí spíše sladce. Opět je zde trocha dřeva a karamel, kouř zde už necítím. Spíš sladkou zemitost. Později se přidá trochu i čokoláda společně s pichlavostí.
V dozvuku se ke karamelu přidají ještě gumové bonbony, pokračuje tady sladká zemitost. Je docela dlouhý a vlastně příjemný.
Tahle whisky není špatná, je slušná a dobře pitelná. Bohužel ale nenabízí nic navíc, není tu nic extra. Je to sladká kouřovka bez kouře, které nejspíš ani ty rumové sudy nepředali nic moc zajímavého. Celkově tedy tak trochu zklamaní, pátrání po další dobré whisky s rumovým finišem tedy pokračuje.
Ne že by ale nebylo od této značky ještě co vyzkoušet. Na bestdrink.cz je nyní třeba Smokehead Twisted Stout, tedy whisky dozrávající v pivních sudech. A Dramroom má zase vzorek Smokehead Terminado ze sudů po tequile.
Druhou rašelinou whisky byl Laphroaig Triple Wood. Tuto palírnu mám rád pořád, takže zrovna tohle plnění jsem už dlouho plánoval někde ochutnat. Popis říká, že přináší kombinací nezapomenutelné medicinálnosti z Islay a měkčích tónů ovoce a koření. Whisky se jmenuje Tripple Wood, protože prochází trojitým stařením. Výběr whisky začíná u sudů po bourbonu, které obsahují různě staré destiláty. Vybrané whisky se následně smíchají a společně se uloží do malých Quarter Casků z 19. století. A do třetice se pak whisky přesune do velkých sudů z evropského dubu, ve kterých předtím bylo španělské sherry Oloroso. Zatímco druhé staření je o získání výraznější dřevitosti a kořenitosti, třetí staření je pomalejší a mělo by dodat větší komplexnost. Lahvuje se konečně v lehce vyšší síle 48 %.
Vůně začíná opravdu ukázkově, je bohatá, plná a hutná. Rašeliny zde není tolik, je zjemněná a zakulacená. Spíše je zde sladký popel. Poté přijde koření a sladké dřevo, objeví se černý čaj. A na konci pak sušené ovoce a trocha vína.
Chuť je hutná a možná trochu svíravá. Silně je tu znát sladké dřevo, je zde sušené ovoce, svěžest a lehká zemitost. Postupně se odhaluje slabá pichlavost a špetka želé, dřevo pak působí šťavnatě.
To dozvuk je šťavnatý hodně, plný sušeného ovoce a sladkého dřeva. Také je hodně dlouhý a silný. Je zde spousta ovoce a troška zemitost, kouř tu není skoro žádný.
Tento Laphroaig není primárně o rašelině a kouři. Je šťavnatě dřevitý, nasládlý a celkově kultivovaný. Trojité zrání zde přispělo k bohaté chuti a hezké pitelnosti, je to zaoblenější a trochu zjemněný kousek. Mladší Laphroaigy mají rašeliny více, bývají ale také ostřejší. Záleží už jen na každém, čemu dává přednost.
Pokud je cílem ochutnat kouřovou, rašelinou a medicinální whisky, poohlédl bych se jinde. Pokud máte chuť na výraznou a přitom zakulacenou a obohacenou rozumně rašelinnou whisky, Triple Wood se jeví jako naprosto ideální kousek. Mě kombinace rašeliny a sudů po víně obecně chutnají, Laphroaig Triple Wood mi dokonce chutnal opravdu hodně. Rozhodně si ho někdy rád zopakuji. Nebo prostě koupím celou lahev, když by se povedlo sehnat za dobrou cenu.
