Whisky Laphroaig snad není potřeba žádnému pijákovi whisky představovat, jedná se o pravděpodobně nejznámější rašelinnou whisky na světě. Na stránkách už mám tak z minula srovnání jejich běžnějších kousků – 10 yo, Quarter Cask a QA Cask, no a zástupce CS (jen předchozí batch 10) jsme měli v Králi kouřové whisky. Není tedy špatné ho znovu porovnat s dalšími kouřovými kousky.
Palírna Laphroaig se nachází na ostrově Islay a funguje už přes 200 let. Místní voda z rašelinišť se používá pro chlazení palírny ale také pro výrobu whisky. Stejná rašelina, vzniklá převážné z mořských řas, mechů, lišejníků a vřesu se pak používá pro sušení sladu a dodává whisky onu pověstnou kouřovost. Slad se zde sladuje 7 dní, poté se víceméně infuzuje rašelinným kouřem. Ten je totiž studený a trvá tak dlouho, než slad usuší. Destiluje se jako obvykle dvakrát, k tomu slouží 7 měděných kotlů. Destilát zředěný na 63,5 % se pak ukládá do sudů a do pobřežních skladů, naprostá většina whisky zraje v sudech po bourbonu Maker’s Mark.
V základní nabídce lahví se již dlouho drží klasické desetileté plnění a poté Select a Quarter Cask bez udání věku. Lahvemi na které se tak často nenarazí jsou pak třeba černé Lore nebo novější 10 yo Sherry Oak. To ale není zdaleka vše. Každý rok pak Laphroaig vydává ještě festivalovou whisky Càirdeas a další plnění Cask Strength edice.
Dnešní whisky je Laphroaig 10 Cask Strength Batch 11. Zatímco v předchozí degustační akce jsme ochutnávali batch 10, nyní je na pultech už batch 14. Ve své podstatě se jedná o klasický desetiletý Laphroaihg, který se ale místo ředění na 40 % alkoholu lahvuje v plné síle a v menších várkách. Jedenáctý batch byl lahvován na začátku roku 2019 a whisky má sílu 58,6 %.
Ve vůni cítím velmi jasnou rašelinu, pak také jód a kouř. Lehce se objevuje zasmrádlost, ale není výrazná. Celkově je lehčí a hodně výrazná, docela i hutná. A ze všeho nejvíce je prostě čistě hutně kouřově rašelinná.
Chuť je tady ostřejší a plná. A také svěží a pichlavá. Opět je tady rašelina a kouř, pak také ještě mořská jodovitost. Více se tady projevují tóny zemitosti a popela. A taky se objeví stopa citrusů. Celkově výrazná pikantní chuť.
Dozvuk nepřekvapí, nese se v duchu rašeliny, kouře a jódu. Je nasládlý – sladce zemitý a sladce kouřový. A opět pichlavý, spíše přímočarý.
Tato whisky dodá přesně podle očekávání nálož kouřové whisky, bohužel pak už nic moc jiného. Není moc bohatá, vynahrazuje si to ale konzistentností a výrazností. Pokud chcete čistou a nekomplikovanou říznou kouřovku, myslím že jakýkoliv Laphroaig CS je jasná volba. Pokud chcete něco komplexnějšího, musí se jít zas jinam.
I přes to všechno a nebo možná právě proto si Laphroaig odnesl dost nadprůměrné hodnocení, celých 1,8. To ho bodově řadí na desáté místo degustace a pořád do skupiny velmi dobrých vzorků. Jednou byl také prohlášen za nejlepší vzorek a dvakrát jako jeden z nejlepších. V poznámkách vidím zapsanou čistou rašelinu a čisté ohniště, pak taky nějaký ten jód, slanost a citrusy. Nebo také ještě vanilku. A shoda je, že tato whisky je intenzivní.
