Na českém trhu jsem viděl 3 různé rumy El Pasador de Oro. Tento XO je základní rum značky, následován je starší směsí Gran Reservou a 52 (kde název odkazuje na % alkoholu). První dva už jsem ochutnával, padesát dvojku bohužel ještě ne. Ale tak si tu alespoň zopakuji tento.
XO se vyrábí z melasy v Guatemale. Místní cukrová třtina je prý zvlášť „spicy“. Z Guatemaly se rumy vozí do Francie, kde probíhá konečné míchání a šestiměsíční scelování v sudech po koňaku. Nemá žádné oficiální stáří, ale míchá se z rumů starých 6 až 15 let a lahvuje v síle 40 %. Na Guatemalské straně je rum produkován Industrias Licoreras de Guatemala, míchán je francouzskou Les Bienheureux S.A.S..
Vůně je hodně lehká, musím se do ní hodně ponořit. A stejně toho tolik nenacházím. Je nasládlá a jsou zde tóny karamelu a ovoce, poté už nic moc dalšího.
V chuti je tento rum docela sladký, rozhodně sladší než podle vůně. Velká lehkost se zde přesunula do velké jemnosti, naštěstí je chuť již bohatší. Nabídne karamel a nugát doplněný lehkou kávou, vše zde působí rozumně plně a hutně. Ovoce jakoby zmizelo.
Dozvuk je pak sladký a dlouhý. Z chuti zde zůstávají tóny kávy a karamelu, přidá se zde čokoláda.
Letos mě tento rum bohužel nijak neohromil. Je sladší a jednoduší, docela zapomenutelný. Přitom v roce 2018 jsem ho docela chválil a našel jsem toho v něm mnohem více. Ve vůni bylo více ovoce (a nějaké citrusy), výrazné kakao a kokos. V chuti jsem nalézal sladké víno, ostré ovoce a hořkou čokoládu. A ovoce bylo i v dozvuku.
Je možné, že nynější produkce už chutná trochu jinak, je také pravděpodobné, že už tolik neocením slabší sladké kousky. Nebo jsem prostě neměl svůj den a prostě nepřesvědčil. Díky své jemnosti a nasládlosti bude určitě dobrý pro méně vypálené huby, než ta moje. Pokud na něj někdy ještě narazím, rád si zkoriguji své poznámky. Ale spíše bych radši ochutnal novější padesát-dvojku.