Lazy Dodo sice v rumovém adventním kalendáři ještě nebyl, já jsem ale měl možnost ho ochutnat už na Pražském Rumfestu v roce 2017. V té době jsem ho popisoval jako hodně grepový a nechtělo se mi moc věřit v přírodní původ jeho chuti. Takže se dnes můžeme podívat, jak se změnili moje chutě, nebo případně jak se změnil tento rum…
Lazy Dodo pochází z Mauricia, ostrova východně od Afriky. Je pojmenován po legendárním ptákovi dodo, známému také jako dronte nebo blboun nejapný. Ten byl nelétavý a neměl na ostrově přirozeného nepřítele. Vyhynul poté, co na ostrov přišlo lidé.
Co se týče rumu samotného, je vyráběn z melasy z místní cukrové třtiny. Destiluje se prý tak, aby se zachovala chuť místní cukrové třtiny a místního exotického ovoce. Staření probíhá převážně v sudech z francouzského dubu a nejstarší složky rumu mají až 12 let. Kromě těchto sudů se pro staření používají i sudy z amerického dubu, sudy po bourbonu a sudy ve kterých se stařil třtinový sirup.
Vůně je rozhodně silná a výrazná. Ale je „chemická“, silně připomíná Vitacit. Kromě ostré a svěží sladkosti jsou tu cítit sladké citrusy a želé bonbony.
Chuť je hodně sladká a hutná. Je to kombinace citrusových slupek, sladkého želé, sladkého sirupu a cukru. Je až moc sladká.
Dozvuk působí pouťově, najdu zde bonbony, cukr, sladké citrusy a trochu méně sladkého dřeva.
Celkově na mě působí přeslazeně, takový dezertní bonbonek, který ale nic extra nepřinese. Lazy Dodo se také pyšní označením „Single Estate Rum“. Ale co se mě týče, nápadná umělá chuť a použití sudů nasáklých třtinovým sirupem je u mě varovným vykřičníkem, že by to nemusel být tak úplně čistý rum.
