Jedenáctý den adventního kalendáře Rum Friendly Clubu a již třetí rum od nezávislého bottlera Compagnie des Indes. Připadá mi zbytečné tedy opět řešit obecné záležitosti, pro připomenutí se stačí kouknout na recenze RFCAK22 01: CDI Guyana 2007 a RFCAK22 05: CDI Nicaragua 2004.
Rum v lahvi je melasový a pochází tedy z Guyany. Konkrétně z palírny Diamond, kde byl vypálen na destilačních přístrojích z Port Mourant v roce 2005. Ve věku 12 let byl poté nalahvován, bez přidaného cukru nebo karamelu a ve vyšší síle 55,9 % exkluzivně pro dánský trh. Z tohoto jednoho sudu vzniklo pouze 232 lahví.
Vůně hned napovídá, že tento rum nebude moc sladký. Působí pak spíše chladivě a svěže. To jde ruku v ruce s tóny tropického ovoce a citrusů. Kromě ovoce je zde ale už jen troška koření a náznak karamelu. Je to lehčí a jemnější vůně, možná připomínající nějakou jemnou Jamajku.
I chuť je jemná a lehká, není moc výrazná. Opět je spíše svěží a možná trochu šťavnatá. Dominantní je tady opět směs různého tropického ovoce se znatelnými citrusy, opět je to ale většina chuti. Při delším ochutnávání se lehce objeví karamel, také lehoučká pikantnost. Rum pak působí více suše a zatuchle.
Dozvuk naštěstí ukáže i něco ne tak očekávaného. Tropické ovoce tu chutná nezrale a nesladce, citrusy jsou mnohem výraznější. Až tak, že cítím jasnou kandovanou citronovou kůru. Kromě toho se objevují stopy dřevitosti a techničnosti. A celkově je dozvuk opravdu intenzivní.
Rum je celkově lehčí a nekomplikovaný, je příjemný a pitelný. Díky dominantní ovocnosti připomíná lehké neesterové Jamajky, ale jejich výraznost si udrží jen v dozvuku. Bojím se, že na tuto Guyanu velmi brzy zapomenu. Protože tady nevidím důvod se po ní ještě někdy shánět.
