Ardbeg je rozhodně pojmem v oblasti whisky, jedná se o jednu z nejznámějších značek rašelinné skotské whisky na světě. A protože láhev už je prázdná, možná by to chtělo dodělat pořádnou recenzi. Nebude to poprvé co se Ardbeg objeví na těchto stránkách, bylo to ale vždy v rámci něčeho jiného. Třeba Ardbegy Corryvreckan a Uigeadail v rámci slepé degustace při zjišťování krále rašelinné whisky, nebo pětiletý Wee Beastie při návštěvě v baru. Rozepsanou mám již dlouho i degustaci dalších zajímavých Ardbegů, jen ještě není hotovo. Tak se nyní vracím na začátek, k desítce. Ardbeg Ten je totiž prvním Ardbegem který jsem ochutnal a první jejich lahví co se mi objevila doma.
Tato whisky pochází z ostrova Islay, z jeho jižního pobřeží. Na místě se pálilo už na konci 18. století, oficiální začátek je prý v roce 1815. Moderní éra a její známost ale začínají až v roce 1997, kdy byl palírna zakoupena Glenmoragie (a celé to bylo později skoupeno LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton). Celou dobu se zde slad suší místní rašelinou, voda se používá z vedlejšího jezera Loch Uigeadail. Nakuřuje se na 50 ppm, whisky by tak měla být rašelinná, kouřová a jodová. Většina sladu se bere z místní sladovny v Port Ellen. Palírna měla dlouhý čas pouze dva kotlíky, se kterými zvládala vyrábět 10 000 sudů destilátu ročně.
V nabídce značky najdeme velké množství různých lahví. Základ tvoří desetiletý Ardbeg Ten, pětiletá Wee Bestie, sladší An Oa a silnější dvojice Corryvreckan a Uigeadail. Každý rok se ale ukáže nejméně několik limitovaných plnění jako Ardbog, Ardcore, Blaaak, Dark Cove, Grooves, Perpetuum, Scorch, Smoketrails a mnoho dalších.
O samotném základním desetiletém Ardbegu se toho už moc říct nedá. Je to reprezentativní vzorek této palírny, rašelinná single malt whisky z Islay. Zraje nejméně deset let v dubových sudech, předpokládám že nejvíce jsou zastoupeny ty po bourbonu. Whisky není cíleně filtrovaná za studena a ředí se na příjemných 46 % alkoholu. Také není dobarvovaná, hned na začátku si můžete všimnout její vcelku bledé barvy. Tedy, ne přes typické zelené sklo lahve, ale až po nalití. Desetiletý Ardbeg se dá pořídit jak v sedmičce, tak v litrové lahvi. Aktuálně se klasika dá pořídit třeba na WH1 za 1290 Korun, za podobnou cenu je zde i Wee Beastie nebo An Oa, trošku dráž pak Uigeadail i Corryvreckan. V případě že chcete ochutnat ještě další, koukněte na Dramroom, kde mají skladem i vzorky BizzareBQ, Smoketrails a ještě jedné třináctileté limitky.
Ve vůni zde cítím sladkou rašelinu a nálož kouře. Pak se začínají objevovat další tóny, jako jód a trocha moře nebo chaluh. Podle paměti takto moc přímořský dřív nebyl, to jsem ho popisoval spíš jako čistý kouř. Dále je tady trocha sladovosti nebo třeba lehká čokoláda, objeví se troška sladkých citrusů. Občas možná i náznak ovocných bonbonů. Vůně je celkově měkká a vcelku i jemná. Pro začátečníka to ale naopak může vonět extrémně výrazně, než někomu zvyklému na tento styl.
Chuť se mi zdá plná a hladká, vlastně i dost jemná. 46 % se mi zdá jako dobrá volba zachovávající chuť a neodrazující silou. I když je ale pravda, že je zde určitá štiplavost a pichlavá rašelina. Kromě toho cítím hlavně studený kouř se závanem grilovačky, pak ještě sladkou zemitost. Je zde určitá olejnatost a kořenitá pichlavost, objevují se i stopy čokolády a ovoce. Například troška citrusů.
Dozvuk je zemitý a sladce rašeliný, s jódem a suchým kouřem. Opět sem zavane i něco z grilovačky a nějaká slanost. Trošku se objevují citrusy, ale taky další lehké ovocné tóny. Je plný a šťavnatý.
Desetiletý Ardbeg nabízí dobrou whisky s jasným vlivem rašeliny. Rozhodně patří k lahvím, které by měl někde na začátku ochutnat každý, kdo to s whisky myslí vážně. Láhev to není zas tak nedostupná a zážitek za to stojí. Díky lehce vyšší síle si zachovává tento Ardbeg svou plnost, není přitom ale ostrý ani alkoholový. Pokud už tento kouřový styl znáte, stává se z něj příjemná popíjecí whisky. A pokud by vás někdy začal nudit, tak hned v základní nabídce jsou dva silnější kousky, které přinesou výraznost o úroveň vyšší. A že Ardbeg pořád chrlí spoustu novinek a limitek? Vystačit se dá s chutí i s tímto základem. Já bych si teď nejspíše další láhev nekoupil, ale to jedině z důvodu že bych radši vyzkoušel i jinou láhev z nabídky, abych je nemusel vždy jen ochutnávat.
