O palírně Tobermory a její whisky jsem již psal v předchozích dvou recenzích, rychle to tedy jen shrnu. Palírna se nachází na skotském ostrově Mull, nedaleko ostrova Islay. Kromě ginu se zde pálí už jen single malt whisky, nenakouřená pod jménem Tobermory a rašelinná pod historickým jménem Ledaig. Na rozdíl od přechozích dvou recenzí, dnešní whisky nebyla lahvována přímo palírnou.
Tuto whisky naplnila jedna z nejznámějších nezávislých společností, zaměřená na skotskou whisky, Signatory Vintage. Společnost nabízí tři různé kolekce whisky. První je 86 Proof, která nabízí jednotný vizuální styl různých single malt whisky, barevně odlišený pro všechny oblasti Skotska a jednotně ředěné na 43 %. Ve stejných lahvích, ale s odlišným dizajnem je tu druhá kolekce, The Un-Chillfiltered Collection. Ta je většinou ředěna na 46 % a ukazuje přírodní chutě whisky, bez použití filtrování za studena. K této kolekci patří i tento Ledaig. Finální kolekcí je pak Cask Strength, která v číslovaných lahvích zvláštního stylu ukazuje vzácné whisky v přírodní síle.
Tato whisky byla vypálena v září roku 2011 a lahvována v březnu 2021, je to tedy devítiletá whisky. Nejdříve zrála v Hogsheadu, poté v sudu po víně z Bordeaux číslo 14. Stočeno bylo 384 lahví už ve zmíněné síle 46 %.
Vůně je rozhodně zatuchlá a zasmrádlá. Začíná lehce rašelinově s ovocem a zeleninou, poté se ještě trochu rozleží. Z rašeliny vystoupí suchý popel, z druhého konce se zase objeví čerstvé ovoce. Celkově je vůně lehčí a vlastně ani není moc výrazná, pouze ovoce přinese lehkou sladkost.
V chuti se navíc objevuje nasládlé dřevo, je tady kromě rašeliny i zemitost a popel. Opět whisky působí zasmrádle a zatuchle, je lehčí a trošku pichlavá. I přesto působí hladce a jemně, překvapivě také dost sladce. Když se dostanu v chuti za rašelinovost, začínám vnímat i kombinace šťavnatého čerstvého ovoce a nasládlého sušeného ovoce.
Dozvuk je nasládlý a šťavnatý. Možná dokonce sladký, i když méně než byla chuť. Nejprve cítím sušené ovoce obalené v popelu, poté se přidávají tóny nesladkého želé, sladkého dřeva a kokosu. Celkově je ale kratší.
Pro mě je tenhle Ledaig další lehčí a vcelku povedená sladká kouřovka. Trochu suchá, trošku zasmrádlá, celkově ale nic výrazného. V rámci flightu možná spíš zaostává, v rámci celé akce bych ji hodnotil nejspíš někde v zapomenutelném průměru. Pokud na ni narazíte, není proč neochutnat. Kupovat celou láhev za plnou cenu? To asi bohužel ne, tak moc povedená zase není.
Bodové hodnocení tento můj názor podporuje, dostala známku 2,22. To znamená dokonce spíše (lehčí) nadprůměr, na ty lepší whisky tu ale něco chybí. Je ro příjemná rašelina, která moc neoslovila. Párkrát se ozvalo slovo nudná. Někteří tu našli pověstnou Ledaigovost („zralý sýr, mrva, špinavost, …“), nebo další zajímavé tóny: „tráva, máslo, cigarety nakouřený čaj,…“. A ještě je tady jedna věc, na kterou jsem ve vlastním hodnocení úplně zapomněl. Většina včetně mně se tady shoduje, že úplně chybí vliv Bordeaux zrání. Až byla whisky často odhadována za čistý ex-bourbon. No, asi stačilo, prostě nedostála svému potenciálu.
