Cohiba je v doutníkovém světě pojem, asi nejslavnější značka na světě. Každý ví, že pochází z Kuby stejně tak, jako že Fidel Castro byl jejich vášnivý kuřák. Ten stojí přímo i za založením značky, na začátky byly doutníky Cohiba vyráběné pouze pro něj a kubánskou vládu. Proces výroby probíhá u Havany, pro doutníky se používá tabák z deseti místních farem, a to vždy jen z pěti nejlepších v daném roce.
Původně se pod Cohibou vyráběly pouze 3 typy doutníků, tvar Espléndido a další dva tvary byly přidány do nabídky značky až v roce 1989. Prvních šest vyráběných tvarů se tak řadí do klasické linie, Línea Clásica. Cohiba Espléndido často dosahuje velmi vysokých hodnocení v testech doutníků.
Cohiba Espléndido je vlastně velikost Churchill, má tedy délku 7 palců a prstýnek 47. To odpovídá znatelné délce skoro 18 cm a průměru 18,65 mm. Doba kouření se udává mezi jednou a dvěma hodinami, já jsem ho kouřil hodinu a čtvrt a ještě by chvíli zvládl. U Cohiby je také důležité kouknout na cenu, ta se tady už pro jeden kus přesunula nad 1000 Kč.
Doutník je to lehký a hodně jemný. Žádná síla nebo brutalita, nic těžkého. Naopak je trochu sladší a velmi vyvážený. Hoří krásně rovnoměrně, tahá se tak akorát snadno. Pokud bych ho měl popsat jedním slovem, je to konzistentní. Tento doutník chutná od začátku do konce pořád stejně dobře, stejně tak jak hoří. Nemá výrazné chutě, ale má je jemné a dobře propojené. To pak platí i pro další doutníky od Cohiby, co jsem ochutnal.
Cítím v něm hlavně dřevitost, takové vlhké dřevo. K němu pak lehké koření a špetku ovoce s lehkou zemitostí. Možná na konci pak zemitosti trochu přibude.
Doutníky Cohiba vždy budou mít své místo. Mají sice prémiovou cenu, ale zase absolutně víte co dostanete. Podle mého jsou tyto doutníky vhodné i pro začátečníky – jsou totiž velmi jemné a strašlivě příjemné. Hodně je ale sráží cena, za míň si totiž můžete vybrat zajímavější a bohatší kousky. Jako doutník pro zajímavé příležitosti nebo když máte eminentní chuť na klasiku rozhodně obstojí. Nebo když chcete kouřit ve společnosti, dát si něco nekomplikovaného a třeba i zároveň ukázat, že na to máte.
