Když jsem přišel poprvé do Marpeku, musel jsem se dlouho rozmýšlet, kterou whisky začnu. Po dlouhé úvaze jsem skončil u dvojice Rock Oyster/Rock Island, ostrovních Blended Malt od firmy Douglas Laing. Jejich ostatní míchané sladové whisky už jsem ochutnával dřív, mají totiž celou sérii nazvanou Remarkable Regional Malts, která zastupuje blended malt whisky z každé oblasti Skotska. Už jsem tak měl rozmanité kouřové Big Peaty z ostrova Islay, překvapivě silného Epicureana z Lowlands a zapomenutelnou Timorous Beastie z Highlands. Ze základních lahví mi tak po tomto dni chybí ještě Speyside Scallywag a The Gauldrons z Campbeltownu.
I když tato série začínala pouze základními blendy, pod každou z těchto značek se nakonec vylouplo lahví více. Big Peat má těchto edic spoustu, zároveň ještě každoročně vychází vánoční limitka. Timirous Beastie má několik stařených verzí, The Epicurean například zkouší různé finiše a podobně. I nejnovější The Gauldrons má již svoji sherry verzi. Já tedy ochutnal v Marpeku dvě whisky z ostrovů, základ a sherry variantu.
Blended Malt z ostrovních palíren se původně jmenovala Rock Oyster. A i když nová etiketa již nese název Rock Island (a receptura se nezměnila), já ochutnával ještě původní „kamennou ústřici“. Když ona stejně zůstala alespoň na etiketě…
Tato série by měla přinést klid ostrovního života i živost moře. Obsahovat by měla primárně whisky ze 4 ostrovů – Islay, Arranu, Orknejí a Jury. Přesné palírny zveřejněné nejsou, některé ostrovy to ale docela usnadňují. Na ostrově Arran to může být jen palírna Arran, na Juře zas jen Jura. Orkneje zase mají pouze Highland Park a Scapu. Mohou zde být i další single malt whisky z dalších ostrovů, ty ale nejsou jmenované.
Obě následující whisky pak mají společného víc. Nejsou nijak dobarvované a nejsou filtrované za studena. Také mají stejnou sílu 46,8 %. Věk ani přesné složení není známo, stejně tak některé detaily o zrání. V případě základní Rock Oyster bych čekal převážně klasické bourbonové sudy.
Rock Oyster svou vůni začíná stopami sladkosti a slanosti. Je zde lehká zemitost a závan rašeliny, v pozadí pak pár ovocných tónů. Je celkově příjemně silná, trochu připomíná Talisker.
Chuť je hutná, je plná a silná. Je jen lehce sladká. Cítím zde ořechy a zemitost, je tu slaná hlína. Proletí zde závan rašeliny, občas trošku píchne.
Dozvuk je intenzivní a větrový. Je nasládlý, zároveň má špetku soli. K zemitosti se zde přidá koření, objeví se také želé bonbony.
Tato whisky měla být ostrovní a to také byla. Lehčí rašelina, stopy soli, náznak Taliskeru, … Je to moc dobré, tohle mi chutná. Pokud na ní někdy narazím, tuto whisky si dám rád.
Rock Island Sherry Edition se od předchozí whisky liší pouze v jednom důležitém bodě. Tím je 100% zrání v sudech po španělském sherry. Jinak vše platí, síla, nedobarvování, filtrace, ostrovy, … Sherry Edition by měla představovat rafinovaný, kouřový a sladký mořský charakter.
Tato whisky voní rozhodně ovocněji a více sladce, než základní ústřice. Kromě ovoce jsou zde ještě lehce bonbony a mírná nasládlost, společně se stopami soli i kouře.
Chuť je také nasládlá, je trochu svíravá a pichlavá. Nacházím zde trochu kouře a zatuchlé zemitost, je ale oslazena vínem a kouskem želé.
V dozvuku hodně zesílí sladká zemitost, dokonce výrazně sladká zemitost. Jsou zde hutné tóny vína i stopa rašeliny, je nasládlý a lehce pichlavý. Časem se objeví více sladkost, také cítím špetku soli.
Sherry Island je příjemná a sladší whisky, je to zjemněný a oslazený Rock Oyster. Ale bohužel tím také zmizela jeho zajímavost a jedinečnost, sherry verze je přístupnější, ale také zapomenutelnější.
Jak jsem na ostrovech začínal, tak jsem také skončil. Poslední whisky na návštěvě v Marpeku se tak stala The Six-Isles. Ta pochází od jiné společnosti pod jménem Ian Macleod. Cílem „Šesti ostrovů“ je spojit dohromady výjimečné single malt whisky ze šesti různých skotských ostrovů. Je to tedy podobná edice, jako Rock Island. Těmito ostrovy jsou Islay, Skye, Orkneje, Mull, Arran a Jura. Oproti minulé značce jsou zde tak navíc přiznané ostrovy Mull a Skye. Na Mullu je jediná palírna Tobermory, produkující stejnojmennou nerašelinnou whisky a kouřovou whisky Leidag. Ostrov Skye má zase zavedenou palírnu Talisker a mladou novinku Torabhaig.
Tato whisky by měla oslavovat práci, čas a vlny a každý doušek by měl být esencí ostrovního života. Stejně jako předchozí není filtrovaná za studena ani dobarvovaná, existuje ve dvou různých verzích. První je Voyager ředěný na 46 %, druhou pak mnou ochutnávaná Batch Strength v plnotučné síle 58 %.
Vůně je lehká, ale velice výrazná. Ihned udeří ostrá rašelina, přidají se zelené tóny vegetace a zeleniny. Poté se zvýrazní koření, nejvíce pepř.
V chuti už se objeví troška sladkosti, jinak je tu ale hlavně moře. Rašelina a kouř, slaná vegetace. A k nim trochu bonbony. Chuť je ostrá, ale tak nějak správně, je dobře výrazná.
I dozvuk je výrazný, je slaný a nasládlý. Také je dlouhý a intenzivní, přinese tóny vegetace a moře.
Na této whisky je znát, že je mladá. Ale zde to vůbec nevadí, protože to přinese výraznost a svěží kouřovost. Je ostrá a silná, to je zde ale správné, povedla se tak jak bylo zamýšleno. Pokud na ní narazím znova, nebudu váhat se do ní pustit.
Tři whisky z ostrovů, každá je jiná. Rock Island Sherry je příjemná whisky oslazená sherry sudy, jen je možná až moc zakulacená. Čistý Rock Oyster je opravdu ostrovní whisky, lehkým rašelinovým kouskem. Dobrý kousek pro ty, co mají rádi tento styl. No a finální The Six-Isles to vše svou intenzitou a silou moře posune na novou úroveň. Čisté ostrovní whisky já rád a tak tedy spokojen uzavírám první část recenzí z návštěvy pražského whisky klubu Marpek.
