Historie značky Gold Cock sahá hluboko do minulého století, je to skoro 50 let od začátku její výroby. Ta probíhala v Těšeticích a do roku 1989 se prodávala jako tříletá a ředěná na 40 %. Poté zájem o ní opadl a nepomohly ani změny a inovace. Z této doby tak pochází nové hranaté lahve a červené/černé/zelené etikety pro 3, 6 a 12 let starou whisky. Po roce 2002 se značka a zásoby dostaly pod firmu Rudolf Jelínek. Ta pokračovala ve výrobě červeného tříletého blendu a dvanáctileté zelené single malt.
Kromě míchání whisky také bylo rozhodnuto nalahvovat nejpovedenější ročníky 1992 a 1995 samostatně. A to buď v sudové síle nebo ředěné na 49,2 % (podle lokace Vizovic). Pálit vlastní whisky se ve Vizovicích začalo v roce 2008, tato whisky se nyní používá pro nové desetileté plnění. Další pálení proběhlo až v roce 2014 a pravidelně se whisky pálí až od roku 2016, tyto zásoby se ale teprve staří.
Než se pořádně vrhnu na aktuálnější kousky, našel jsem poznámky ke svým prvním ochutnaným Gold Cockům, schované z let 2016 a 2017.
První byl Gold Cock 12 yo, v historické hranaté láhvi se zelenou etiketou. Za přibližně 900 dostanete nejméně dvanáctiletou single malt whisky v 43% síle. Vzhledem ke stáří je míchána ještě z původních zásob a předpokládám, že bude plně nahrazena whisky z Vizovic v novém dizajnu. Ale už tato whisky ukazuje, co je Gold Cock zač.
Vůně je pěkně sladká a ovocná. Silně je tu znát med, trochu připomíná stařenou zlatou slivovici.
Chuť je velmi podobná vůni. Kromě sladkosti a ovoce je zde znát slad a přidá se trocha hořké čokolády a dřeva. Také je lehce pikantní.
I dozvuk pokračuje ve stejném stylu, je tu sladké ovoce, hořká čokoláda a suché dřevo. Opět se objeví švestky, ze začátku trochu připomínající slivovici. Když se rozplyne, popsal bych ho jako švestkový drobenkový koláč.
Tento původní GC je dobrá whisky za přívětivou cenu. Rozhodně navnadila na další zkoušení této značky.
Druhá whisky, ke které mám poznámky, je už zmiňovaná historická edice z roku 1995. Byla lahvovaná po dvaceti letech v sudu a v této ředěné síle 49,2 % jí bylo vydáno 2004 lahví. Je výsledkem kombinace moravského ječmene, pramenité vody a českých dubových sudů.
Ve vůni je hořká čokoláda a syrové čerstvé dřevo. Později se rozvinou lesní tóny, jehličí a hlína. V pozadí je pak medová sladkost.
Chuť je trochu ostřejší a sušší. Je zde nahořklé dřevo s hořkou čokoládou a všepřítomná ovocná sladkost.
Dozvuk pak má hořkou a dřevitou čokoládu, objeví se opět lesní tóny z vůně. Je zde jehličí a větrovost, celkově je trochu ostřejší.
Tento starý GC byla intenzivní a trochu nevyvážená whisky. Ostudu ale neudělala, byl to pěkný zážitek. I po tomto jsem chtěl ochutnat víc.
Třetím mnou ochutnávaným Gold Cockem byla whisky z prvního Vizovického pálení, tedy roku 2008. Nebyla to ale Single Malt whisky, jednalo se o Single Grain. V současnosti už je vyprodaná a její nástupce v nové lahvi se už prodává s označením věku místo ročníku. Použitá by zde měla být hlavně pšenice, to ale neznamená že zde chybí ječmen. Síla je zde tradičních 49,2 %.
Bohužel poznámky k téhle lahvi jsou neúplné, nevím kam jsem založil kompletní verzi. A láhev už je prázdná…
Tato whisky byla docela lehká, svěží a květinová. Občas se objevily i stopy dřeva nebo ovoce. Byla medová a navoněná, velice snadno pitelná. Za velice nízkou cenu to byla velice příjemná láhev a lituji, že jsem jich třeba nekoupil víc. I proto abych si doplnil poznámky. Ale možná o důvod navíc, vyzkoušet novou a vyzrálejší verzi.
Po tomto úvodu ke značce Gold Cock a zároveň představení třech nyní už spíše historických kousků bude v budoucnu následovat i recenze aktuálnější whisky. 10 a 20 yo, 2016 a jiné kouřovky, whisky ze sudů po rumu nebo po bílých vínech…