Šestý den adventního kalendáře překvapí novou neznámou značkou, zatím je to druhá taková proti 4 známým rumům. První byla z Kanady, tato druhá z Brazílie. Palírna se nachází na rodinné farmě už od roku 1889, kromě tří odrůd cukrové třtiny se zde pěstuje i káva. Destiluje se na kotlíku a na koloně, jsou zde možnosti otevřené i řízené fermentace. Bagassa se zde kompostuje a elektřina pro palírnu pochází ze solárních panelů. Maximální roční produkce je 300 000 litrů, mají skladiště pro zrání až 500 000 litrů destilátu v sudech a mají i vlastní lahvovací linku. Každý rok se zde stáčí 10 000 lahví místní specifické nefiltrované cachacy.
Místní cachaca typicky zraje v sudech po bourbonu 3 roky, ochutnávaná verze je podle stránek kalendáře osmiletá. Je vyráběná z lokálně pěstované cukrové třtiny a destilována nejspíše na historickém kotlíkovém destilačním přístroji. Lahvovaná je v síle 43 %. Víc se asi nedozvíme, protože oficiální stránky značky jsou aktuálně ve výstavbě.
Vůně je sladká a hutná, i když je spíše uzavřená. Cítím zde závan bourbonu, ovoce a bonbony. Po čase se vůně otevře, objeví se lehké dřevo a také více bonbonů. Kávových nebo karamelových.
V chuti ze začátku cítím nějakou tu cukrovou třtinu a její šťávu. Pak přijde karamel a karamelové bonbony. Postupně zde objevuji stopy sladké dřevitosti, trochu želé a koření a náznak kávy. A ze všeho nejvíce tvrdé karamelové bonbony. Chuť je nasládlá, lehce suchá, jemná a příjemná. Není extra výrazná, ale je docela hutná.
Dozvuku už dominují rovnou tvrdé karamelové bonbony, ty doplňuje špetka kávy a troška dřeva. V pozadí je pak nějaká bourbonovost.
Tento rum je zajímavý a pitelný, nevím ale jestli je to můj šálek kávy. Mám rád tyto karamelové bonbony, ale zde v rumu dominují a zakrývají zbytek charakteru. Působí pak trochu jednostranně. Od brazilské cachacy bych čekal větší živost, zde se asi už projevilo nezvykle dlouhé staření. A nebo je to možná profil místního destilátu, to bez ochutnání dalších lahví asi bohužel nezjistím.
