Whisky z palírny Bruichladdich je moje oblíbená a s radostí vzpomínám na zelenomodrou láhev Classic Laddie která se jako první z nich objevila u mě doma. V posledních letech jsem ale potkával hlavně vzorky, ať už nezávislou Bruichladdich 2009 RBTW, nakouřenou Bruichladdich 3D Mòine Mhòr nebo rašelinnou Port Charlotte 2007 CC: 01.
Textem o palírně Bruichladdich se budu trochu opakovat, ale nebylo by správné ji nezmínit. Bruichladdich leží na ostrově Islay a moderní část historie se píše od roku 2001. Od té doby například místní pracují na výrobě whisky společně s jejím spojením s místní oblastí a přírodou. Třeba pěstováním organického ječmene (od 2003), pěstováním ječmene přímo na Islay (od 2004) a pěstováním starých odrůd ječmene (2005). Mezitím se zde rozjela také celá řádka enviromentálních programů a navíc veškeré informace o místní whisky tak transparentní, jak je to jen možné.
Na Skotsko trochu nezvykle se zde v jedné palírně produkují tři značky whisky. První je stejnojmenná Bruichladdich, představující nerašelinnou whisky. Druhou značkou je rašelinná Port Charlotte nakuřovaná na 40 ppm a třetí značka je pak extrémně silně nakuřovaná Octomore. Základem značky Port Charlotte je jejich desetiletá single malt whisky, kterou aktuálně doplňuje ještě osmnáctiletá sestra a ročníková Islay Barley. Z menších várek je zrovna v nabídce SYC: 01 a PMC: 01, první ze sudu po vínu Syrah (Shiraz), druhé zas po vínu Pomerol.
Naše Port Charlotte je ale nezávislá láhev, lahvovaná Brühler Whiskyhaus. To je německý obchod a také nezávislý bottler specializující se nepřekvapivě na whisky. Fungují od roku 2010 a podle svých stránek prodávají více než 7500 položek od 3000 různých značek a odbavili již přes 30000 zákazníků. Nabízejí lahve vzácné i ty za poctivé ceny, nabízejí individuální poradenství i hromadné degustace. A ve své vlastní sérii Dream of Scotland již nalahvovali přes 200 různých whisky.
Whisky pochází tedy z palírny Bruichladdich a vypálená byla jako rašelinná Port Charlotte. Zrála 16 let v sudu po sherry Oloroso a lahvovala se v roce 2024 jako součást série A Dream of Scotland. Vzniklo jich 256 lahví s whisky o síle 57.4 %. Na etiketě pak nalezneme žlutou ponorku.
Vůně je měkká a nasládlá, je i spíše lehčí. Nejprve cítím nugát a kávu, ihned se objevuje také spálenina a sladká rašelina. Zbytek vůně postupně neodkrývá moc překvapení, přidává se dřevo a kouř, karamel a čokoláda. A troška koření a lehká svěžest s žvýkačkou v pozadí.
Chuť je hutná a hladká, možná lehce šťavnatá a trochu suchá. V popředí je sladká dřevitost podporovaná kořením, nugátem a tóny spáleniny. Přes tu se z pozadí dopředu dere sladká rašelina a sladká čokoláda. Chuť je to intenzivní a celkově sladce nugátově rašelinná.
Dozvuk je silný a těžší. Je tady nepřekvapivě spousta čokolády a nugátu, silné je sladké čokoládové dřevo. A pak opět spálenina, koření i hořká čokoláda. V pozadí pak nacházím ještě lehce tóny ořechů a máty.
Tak tohle opravdu není špatná whisky, naopak je velice zajímavá a dobrá. Je rašelinná, ale jde na to trochu jinak než je běžné. Není to ani typická sherry rašelina se sušeným ovoce, tato whisky jde místo toho do čokoládové a nugátové dřevitosti. Prostě výtečný kousek, nic méně.
Když se podívám na poznámky z celé degustační akce, vidím že se toho zapsalo hodně zajímavého. Od růžového uzeného vína, přes šťavnatý kouř, uzenou šunku, nugát a karamel až k džemu a kandovanému ovoci. Není vůbec překvapivé, že nás průměrný výsledek Žluté ponorky byl přes 89 bodů, třetí nejvyšší z 22 vzorků.
