
Z palírny Glenfarclas jsem sice již recenzoval dva kousky, konkrétně Glenfarclas 21 yo a Glenfarclas Potstill Reserve 2005, ale jinak jsem se jí na webu moc nevěnoval. Což je škoda, kterou mohu nyní napravit. A to dokonce dvojrecenzí – vytáhnu poznámky z jedné z prvních lahví single malt whisky kterou jsem sám vypil, Glenfarclas 12 yo a přidám recenzi kousku který jsem plánoval ochutnat již dlouho, silnějšího Glenfarclas 105.

Palírna Glenfarclas se nachází v Ballindallochu, ve skotském Speyside. První zmínky o destilaci zde pocházejí ze 17. století, palírna dostala oficiálně licenci v roce 1836. Od roku 1865 až dodnes je ale v rukou rodiny Grantů, v současnosti je to již pátá generace. Svoji whisky popisují jako z Highlands, odkazují se také k tradičním 150 let starým výrobním postupům. Destilační kotle se zde ohřívali dřevem a doteď si drží přímý ohřev. Whisky zde zraje hlavně v sudech z evropského dubu po sherry Oloroso. A v podstatě se nedělají žádné finiše, tady se věří na plné zrání. Základní nabídka whisky je jednoduchá, někdo by řekl spíš konzervativní. 10, 12, 15, 17, 21, 25, 30 a 40 yo, prostě poctivé staření. Ročníkové single casky jsou pak lahvovány v sérii Family Casks. A někde mezi tím se osaměle schovává 105 Cask Strength.

Glenfarclas 12 yo je pro mě základem této palírny a také základem pro kategorii single malt whisky. Modrá tuba, 12 let v sudech po Oloroso sherry, 43 % alkoholu. Za tu dobu co se věnuji whisky se zde nic nezměnilo.
Ve vůni je med, sherry a ovoce. Chuť rozvine stejné tóny, ale přidá trochu dřeva a nějaké koření. Dozvuk je pak trochu sušší. Nic přehnaně komplikovaného, prostě moc dobrá whisky a za slušnou cenu. Už jsem zmínil, že litrová láhev stojí aktuálně jen něco přes 1300 korun? Je to whisky, kterou doporučím každému do single malt začátků, tuto whisky jsem si užil a zároveň mi potvrdila, že se vyplatí investovat i do něčeho lepšího než jsou třeba základní blendy.

Glenfarclas 105 je speciální whisky. Je to například první sériově vydávaná whisky v sudové síle, a to už od roku 1968. Není to ale single cask, míchá se z většího množství sudů. Každé vydání má přesnou sílu 60 %, což je podle starého britského systému 105 proof, a to edici dalo její jméno. Prý zde ani není potřeba moc ředit, whisky se dává do sudů v sílé 63,5 % a po těch přibližně 10 letech se přirozeně pohybuje kolem 60 %. Podobně jako jiné Glenfarclasy zraje 100% v sudech po sherry, myslím že můžeme předpokládát jejich tradiční oloroso sudy. Věk zde není určen, hlavní složky však zrají minimálně 8 až 10 let.
U 105 už mám poznámky o hodně komplexnější. Hlavně je zde nepřekvapivě med a sherry, vůně je výrazná a sladší. Sherry je pak doplněno čokoládou a sušeným ovocem, jsou zde čokoládové pralinky. Prostě silná, plná a hutná vůně.

Chuť je hutná a sladká, možná až dost sladká. A také je silná, plná a hodně výrazná. A později i pichlává a šťavnatá. Med a sherry tady doplňují ovocné bonbony, sherry je zatuchlé a šťavnaté. Cítím hodně sušeného ovoce a čokolády, k tomu ještě lehce nugát. V pozadí jsou navíc funky tóny šťavnaté žvýkačky a přezrálého ovoce.
Dozvuk je hutný, silný a dlouhý, je trošku zatuchlý a trochu šťavnatý. Těžké sladké sherry doplňuje med a sušené ovoce, jsou zde višně v hořké čokoládě a sladká žvýkačka. A také tóny suššího sherry.
Glenfarclas 105 je moc pěkná whisky. Prostě pecka se silnou chutí a příznivou cenovkou. Láhev na doma by se určitě neztratila.
