Velké třebíčské srovnání 1/2

Velké třebíčské srovnání, tak přesně pod tímto názvem kolega prezentoval své zkušenosti s whisky Trebitsch, ochutnal jich totiž 9 najednou. A já jsem se s ním domluvil, že budu v tomto srovnání pokračovat…

Společnost Česká whisky s.r.o. z Třebíče prodává whisky pod svou značkou TREBITSCH.  Sami o sobě prohlašují, že jsou první a jediná firma v Čechách, která se úzce specializuje na výrobu a zrání whisky. A mají možná svým způsobem pravdu, na Svachovce se vaří pivo, Gold Cock patří pod Jelínka, TŌSH vyrábí gin, …

Já znám TREBITSCH hlavně z velmi aktivního marketingu a reklamy (například když sepisuji tento článek a hledám informace na jejich stránkách, neustále mi zde vyskakuje reklama na novou limitovanou edici, také se jejich články pravidelně objevovali třeba na Seznamu) a z nabídek zaručených investic. Moc jejich whisky jsem ale neochutnal, zatím jen na whisky festivalech. A tam mě nijak neohromila. Samozřejmě mohu hodnotit alespoň přístup (například na stánku na festivalu), nabídku lahví i ohlasy veřejnosti. Nabídka lahví mě poněkud zklamala, hlavně tedy jejich cenové nadsazení. Už v začátcích byly ceny za tříletý destilát na úrovni lepších lahví prověřených skotských značek. A tohle jsou navíc půllitrové lahve. Ale dejme tomu, začátky bývají krušné a peníze jsou potřeba, to se později ukázalo i u některých nových palíren ve Skotsku. Už hůře se mi tolerují například ceny ochutnávky na festivalovém stánku. Kde to jiné společnosti pojali jako možnost reklamy, panáky Trebitsche patřili spíš k těm nejdražším. To vše zároveň s rozporuplnými recenzemi a ohlasy znamenalo, že jsem si žádnou jejich whisky už nekoupil.

Nyní se vracíme do současnosti. Ohlasy se moc nezměnily, naopak se ve firmě objevily i nějaké rozkoly. Zároveň se mluví o přesunu prostor a inovaci, značka také pořád vydává nové whisky, nyní například ve spolupráci s experimentálním pivovarem Proud. O to víc jsem teď zvědavý, když se mi do rukou dostala degustační řada devíti miniatur, a mohu se vrhnout do vlastního hodnocení.

S bílou etiketou jsou tu 3 whisky, které by se dali zařadit do základní nabídky. Tedy, platilo to tak, než byly první dvě náhle stáhnuty z prodeje. Ty původně stály 1090 a 1290 pak ta třetí, to vše za půllitrové lahve (tedy v ceně například lahví zařazených jako Classic Malts of Scotland). Nyní jediná zbývající překvapivě zlevnila a klesla na opuštěnou příčku 1090.

Oficiální foto značky

Czech Single Malt Whisky byla základní whisky v nabídce. Má 40 % alkoholu a je bez určení věku. Ten je označen v textu jako minimálně 3 roky, měla by to ale být čtyřletá whisky.

Vůně je slabší, cítím zde lehkou obilnost a zemitost, takový závan nestařeného destilátu. Dále se najít stopy sladkosti, které naznačují i nějaké ovoce. Například banány. Když se ale ponořím hlouběji, tak sice dostanu nějaké to zkvašené ovoce, také ale i nějaké brambory a umělost. A možná stopy chladivosti, svěžesti. Podle ohlasů bych to čekal i horší, čichat se k tomu dá. Není to tak špatné, spíš nijaké.

Chuť je na tom podobně, není vyloženě špatná. Ale chybí jí nějaká komplexnost nebo líbivost. Je tu opět obilnost a ovoce, to je ale tak nějak vše. Není ostrá ani pichlavá, naopak je skoro příjemně měkká. A překvapivě není skoro vůbec sladká. Trocha sladkých tónů společně se skoro neznatelným dřevem se objeví až po dlouhém čase. Při druhé ochutnávce jsou zde náznaky čokolády a banánů, zároveň ale zesílí zvláštní zemitost.

Dozvuk pak není vůbec strašný, je jemný a přinese to samé co bylo v chuti. A pak zmizí. Takže je zde obilnost a silnější zemitost, je tu nějaké ovoce které zde připomíná nezralé banány.

Z této whisky jsem trochu zklamaný a trochu nadšený zároveň. Čekal jsem průser, ale našel jsem docela pitelnou mladou whisky. Není bohatá ani komplexní, nemá nic extra dobrého, ale pít se bez problémů dá. Akorát mám při psaní těchto řádků pocit, že chválím blend za 300 a ne single malt za trojnásobek. Při započítání ceny se z toho stává zbytečná whisky. Protože zážitek přesně odpovídá tomu blendu.

Czech Single Malt Whisky 6yo byla starším sourozencem předchozí whisky. Má stejnou sílu a jedná se víceméně o stejnou whisky, dokonce to vypadalo, že mladšího v nabídce úplně nahradí. Nakonec byla ale stejně jako on stáhnuta z prodeje. Je vyráběná v kosher kvalitě a zraje 6 let v dubových sudech. Používá se zde český slad, styl by měl ale prý navodit dojem mladé americké whisky.

Vůně tohohle kousku je trochu silnější než u toho mladšího. Pořád ale cítím, že se jedná o mladou whisky. Obilnost a zemitost s náznakem zeleniny tomu napomáhají. Působí trochu zvláštně a celkově pořád dost lehce až slabě. Podobně jako u předchozí, není zde nic extra špatného, spíš zde není obecně nic. Nemůžu ale říct, že by voněla lépe.

Chuť je také plnější a hutnější než u mladší verze. Výrazněji je zde dřevo, obilnost je více v pozadí. A zemitost snad úplně zmizela. Ovoce je trošku sladké a docela příjemné, opět cítím třeba ty banány. Oproti předchozí je to krok kupředu. Kromě dřeva je tu ještě pocit dřevitého prachu, ten znám právě z amerických kousků. Takže styl mladé americké whisky vlastně není vůbec vedle.

I dozvuk je plnější, nasládle obilný s trochou žvýkavého dřeva. Ale velmi rychle zmizí. Také není vůbec sladký, i jakoby to ovoce úplně zmizelo. A vlastně se objevuje divná hořkost, ale opravdu až po čase. To jsem nečekal, ve chvíli kdy mám pocit, že je dozvuk už dostatečně popsaný se takto zkazí. Jakoby zůstalo jen hořké dřevo.

Problém nastává při dalších doušcích, poté co jsem objevil hořkost v dozvuku. Od té chvíle ji tak nějak hledám i v chuti a ona tam je, schovaná za banány a dřevem.

Čekal jsem zde trochu lepší verzi první whisky, dostal trošku něco jiného. Už je trochu plnější a dospělejší, nejsem si ale jistý jestli to chuti prospělo. Vytáhnu si pro srovnání Blended Malt za 500, Glen Turner Heritage Doublewood. Ta má rozhodně výraznější chuť a možná je i lepší, ale celkový zážitek je dost podobný. Není to úplně špatná whisky, ale nevyhledával bych ji. Glen Turner jiný kolega nazval naprosto zbytečnou záležitostí a tato Trebitsch je na tom podobně. Ale s mnohem horší cenovkou.

Třetím sourozencem v základní nabídce (a v době vydání článku jediným) je jemně nakouřená Czech Single Malt Whisky – fine peated smoked se silou 43 %. Ta by prý měla být vhodná jako vstup do oblasti rašelinné whisky. Označení věku nemá, je ale tmavší než základní láhev a světlejší než 6 yo.

Vůně je jasná, tady nelhali. Jemná rašelina je to hlavní, co zde cítím. Také je vůně docela sladká, výrazně sladší než obě předchozí. Podobné mladé kouřovky tu mám dvě, Gold Cock a Smokehead, už si je připravuji na porovnání. Ale nejdřív víc samostatně o téhle. Vlastně mi voní, je to příjemná a mě líbivá vůně. Je tu kouř a zemitost, je tu náznak lesa (jak si ho pamatuju právě z Gold Cocka). V pozadí pak trocha obilnosti a zatuchlosti. Tohle opravdu není špatné.

Chuť je velice příjemná, hutně zemitá s lehkou sladkostí a plností. Je tu sladká a přístupná rašelina, k ní je tu med a lehké citrusy s tóny lesa. Je vcelku jemná a svěží, prostě pěkná. Tohle je jednoduchá a plná mladá kouřovka.

V dozvuku se víc projeví mladost whisky a silněji se objeví tóny z předchozích kousků – zemitost, obilnost, brambory. Ale pořád je zde ta pěkná část z chuti. Jsou to příjemné tóny nasládlé zemitosti, sladkého popela a rašeliny bez kouře.

Tahle whisky se povedla, je to příjemná a pitelná pěkná whisky, první Trebitsch za který bych se doma nestyděl. Tak ji porovnám s konkurencí: Smokehead je kouřovější a sušší, blíž k této whisky je Gold Cock Peated. Po dalším prozkoumání zjišťuji, že mají pár věcí společných. GC je ale tedy výraznější, podobně sladký ale s mnohem lepším dozvukem. Nevidím tedy moc důvod si tuto whisky kupovat, když místo ní můžu mít dva lepší Gold Cocky. Opět je zde na vině také zbytečně vysoká cena. Je mi jasné, že malá firma má náklady jinde než Rudolf Jelínek. Ale velká láhev za 689 proti půllitrovce za 1090 je pořád velký rozdíl. Kdyby byl poměr opačný, třeba bych si tento Trebitsch na další průzkum koupil. Takto zůstanu u povedenější konkurence.

V dalším článku se pustím do zbylých 6 vzorků, nyní se mi ale ještě povedlo najít poznámky z ochutnávky jednoho kousku z třebíčských začátků. To byl Old Town Moon Straigth Corn, nestařený kukuřičný destilát. A byl to zajímavý zážitek, i když spíše akademický. Byla to taková smradlavá pálenka, s výraznými tóny zemitosti a pole. Něco, co si představím, že se pije na americkém venkově z hliněných džbánů. Láhev bych mít nemusel, ale strašlivě rád jsem takový experiment ochutnal. A ono je to tak i se základními Trebitsch whisky, jsem rád za ochutnání ze studijních důvodů, ale kromě Fine peated je znovu vyhledávat nebudu.